Na modelu si studentky zkoušejí, jaké změny při samovyšetření hledat
„Ahoj, my jsme holky ze zdrávky. Já jsem Terka, já taky Terka a já Anička. A jsme tu, abychom vám řekly něco o prevenci rakoviny prsu.“
Žádná dlouhá odborná přednáška. Tři studentky stojí před svými vrstevníky a začínají jednoduše. Ve třídě jihlavské zdravotnické školy, kam jsme se za nimi vypravili, se mluví o tématu, které může být pro mladé lidi pořád trochu citlivé. Tady ale ostych rychle mizí.
Nejprve několik základních informací. Co rakovina prsu znamená, koho může postihnout a jaké jsou rizikové faktory. Pak přichází to nejdůležitější – prevence a samovyšetření.
„Nic to nestojí a zabere to jen pár minut,“ připomínají studentky. Samovyšetření doporučují dělat pravidelně jednou měsíčně, u dívek a žen ideálně několik dní po menstruaci, kdy jsou prsa méně citlivá.
O prevenci mluví studentky se svými vrstevníky otevřeně a bez ostychu
Nezůstává ale jen u povídání. Na lavici leží model prsu, ve kterém jsou ukryté změny připomínající bulky. Každý si může vyzkoušet, jestli je dokáže nahmátnout. Právě tento okamžik bývá podle pedagožky Kamily Zemanové nejdůležitější. „Můžeme jim říkat, co mají hledat, ale úplně jiné je, když si na to sami sáhnou,“ říká. „Když tu změnu v modelu najdou, často je to překvapí. Ten pocit si potom zapamatují.“
Jedna ze studentek právě přejíždí prsty po modelu. Chvíli nic. Pak se zastaví. „Našla jsem to. Je to zvláštní pocit,“ říká Karolína. Přiznává, že i ona už si samovyšetření doma dělá. „Když člověk ví, co má hledat, začne nad tím přemýšlet úplně jinak.“
Je jednodušší poslouchat někoho stejně starého. Právě na tom celý projekt stojí. Studentům nepřednáší lékař ani učitel, ale jejich vrstevníci. „Je vidět, že nás víc poslouchají,“ říká sedmnáctiletá Anna. „Snažíme se jim to podat normálně a jejich, vlastně naším jazykem.“
Podobně to vnímá i Karolína. „Není to klasická přednáška, kdy jen sedíme a posloucháme. Když nám to říkají kamarádky, je to přirozenější.“
Studentky přitom samy přiznávají, že o podobných tématech se mezi mladými pořád nemluví snadno. „Někteří se stydí nebo se o tom bojí mluvit,“ říká sedmnáctiletá Terka. „Přitom když si člověk něco najde, je důležité začít to řešit a nečekat.“
Osvěta jihlavské zdravotnické školy se netýká jen rakoviny prsu. Studenti připravují také přednášky o prevenci rakoviny varlat. Do škol proto vyrážejí dívčí, chlapecké nebo smíšené týmy.
I tady mají k dispozici modely, na kterých si mohou mladí lidé vyzkoušet, co při samovyšetření hledat. „Chceme, aby věděli, jak zdravé varle vypadá a čeho si naopak všimnout,“ vysvětluje pedagožka Kamila Zemanová. Podle ní má výhodu i to, že studenti zdravotnické školy jsou zvyklí o lidském těle mluvit otevřeněji. „Nemají kolem toho tolik zábran. A právě u intimních témat je důležité nebát se zeptat nebo se někomu svěřit.“
Samovyšetření zabere jen pár minut a může pomoci odhalit změny včas
Na konci přichází malé opakování. „Tak schválně. Kdy je nejlepší dělat samovyšetření prsou?“ ptá se jedna z přednášejících studentek svých stejně starých posluchaček.
Ruce se zvedají. Odpověď přichází téměř okamžitě.
„Jednou měsíčně.“
„A kde?“
„Před zrcadlem.“
„A proč má samovyšetření vůbec smysl?“
„Protože nic nestojí,“ zazní ze třídy.
„A můžeme k tomu využít partnera.“ Třída se zasměje. Přesně tak ale studenti ze zdrávky chtějí o prevenci mluvit – normálně, bez zbytečného studu a tak, aby si z jejich návštěvy spolužáci odnesli něco, na co si vzpomenou, když bude potřeba.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.