Ani nepříznivě se vyvíjející duel s top mančaftem letošního ročníku nejvyšší krajské soutěže na Vysočině nezlomil odhodlání fotbalistů SK Huhtamaki. Dva vstřelené góly v závěrečné čtvrthodině znamenaly cennou remízu s druhou Kamenicí nad Lipou 3:3.
Trenér Vladimír Hekerle měl pro své svěřence pouze slova uznání za neutuchající snahu a vůli se prát o dobrý výsledek. Jiný mančaft by to možná zabalil. Čtvrthodinu před koncem sobotního utkání s druhou Kamenicí nad Lipou prohrávaly Okříšky 1:3, přesto tahák kola dovedly k remízovému výsledku 3:3. „Bod určitě bereme, protože Kamenice prokázala svoji sílu a dlouho byla lepším celkem,“ neskrýval kouč SK Huhtamaki Vladimír Hekerle.
Současně musel uznat, že na nepříznivě se vyvíjejícímu výsledku měl jeho soubor určitý podíl. „Hosté sice byli efektivnější, ale v podstatě na dva góly jsme jim sami přihráli vlastní nedůsledností, nebo špatným rozhodnutím. Ve finále jsem ale mohl být spokojený,“ pousmál se.
Nepodléhal už za stavu 1:3 chmurným myšlenkám? „Samozřejmě se mi na mysl vkrádalo, že je k zisku alespoň bodu daleko, Kamenice má ve středu pole i v útoku kvalitu, možná nejvyšší v celé soutěži. Musím ovšem kluky pochválit za to, že nesložili zbraně a dál na soupeře tlačili,“ ocenil.
V závěru zápasu musely jít Okříšky do velkého rizika. „Hráli jsme na tři útočníky, ale vyplatilo se to. Vytvořili jsme na soupeře tlak, z něhož rezultovala penalta a snížení. Poté Dubský po centru vyrovnal a byli jsme lepším týmem. Hráči Kamenice byli určitě zklamaní, ale asi šlo o spravedlivou remízu,“ přemítal Hekerle.
Jeho celek alespoň částečně odčinil týden starou porážku 0:1 na půdě trápící se Polné. „V tom utkání se nám nedařilo a dá se říci, že nás Polná porazila našimi vlastními zbraněmi. Domácí vyhrávali souboje, byli v pohybu i bez balonu, vyhráli naprosto zaslouženě,“ musel uznat.
Před závěrečným podzimním kolem mají Okříšky na kontě devatenáct bodů. „Mým cílem bylo získat nějakých dvaadvacet či třiadvacet bodů, což by bylo optimální pro klidné jaro. Této mety stále ještě můžeme dosáhnout, ale bude to v závěrečném kole velmi těžké,“ uvědomoval si.
Rozlučku s podzimem totiž dlouholetému stabilnímu účastníkovi elitní krajské soutěže na Vysočině obstará zápas na půdě čtvrté Staré Říše, které se aktuálně daří. „Navíc poslední zápasy bývají specifické, což jsme loni na vlastní kůži poznali prohrou na půdě beznadějně posledního Pacova,“ připomněl.
Sobotního soupeře ovšem jeho tým sotva podcení. „Doufám, že se loňský katastrofální výkon z rozlučky nebude opakovat. Narazíme na zkušený mančaft, který je doma nesmírně silný. Věřím, že kluci nic nepodcení, poctivě se připravíme a něco ze Staré Říše přivezeme,“ potvrdil Vladimír Hekerle.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.