Lhotákův hokejový příběh začal v Česku, ale už v šestnácti letech se rozhodl pro velký krok do zahraničí. Zamířil do švýcarského Ambri Piotta, kde se musel rychle vypořádat nejen s novým hokejovým prostředím, ale také s jazykovou bariérou. Italsky tehdy neuměl ani slovo. Postupně se ale díky škole, rodině i spoluhráčům naučil jazyk a ze Švýcarska se pro něj stal druhý domov.

Během let ve Švýcarsku poznal různé hokejové kultury, zahrál si Spengler Cup a dostal také reprezentační pozvánku. Právě na Ambri Piottu přitom dodnes vzpomíná jako na místo, kde byl hokejově i osobně velmi šťastný. Vedle hokeje si ze Švýcarska odvezl také zkušenosti, přátele a znalost italštiny i angličtiny.

Po letech ale přišel čas na návrat. Rozhodování nebylo jednoduché. Velkou roli hrála rodina a také touha, aby jeho syn vyrůstal blíž českým prarodičům. Zároveň už Lhoták nebyl spokojený se svou rolí v tehdejším švýcarském týmu. Nabídka z Jihlavy tak přišla v momentě, kdy byl podle svých slov už z velké části rozhodnutý vrátit se do Česka.

Návrat pro něj znamenal také něco poměrně neobvyklého. Ve 33 letech si poprvé zahrál český seniorský hokej. Začátky v Maxa lize nebyly jednoduché. Zvyknout si musel především na menší hřiště, rychlejší hru a množství osobních soubojů. Poměrně rychle se ale adaptoval a přišlo i výrazné individuální představení v podobě čtyř gólů proti Porubě.

A pak přišlo play off. Lhoták věřil, že Dukla může celou soutěž vyhrát, a ve finále proti Zlínu se tým dokázal probojovat až k rozhodujícímu sedmému zápasu. Po jeho vítězství 4:1 slavila Jihlava titul a Lhoták mohl ve své první sezoně v českém hokeji poprvé v kariéře zvednout nad hlavu seniorský pohár.

V Duklastu ale nezůstává jen u hokeje. Jaké byly jeho první dny ve Švýcarsku? Co mu zahraniční angažmá dalo a co mu naopak vzalo? Proč se rozhodl vrátit právě teď? A jaké to je vyhrát první seniorský titul až ve 33 letech?

Poslechněte si celý rozhovor s Lukášem Lhotákem v Duklastu vol. 2.

Sdílejte článek