Člověk se závislostí mnohdy nemusí na první pohled ničím vyčnívat. Může chodit do práce, mít rodinu, bydlet ve vlastním bytě a dlouhou dobu svůj způsob pití před okolím dobře skrývat. Za užíváním alkoholu nemusí být pouze chuť pít nebo společenský zvyk. U některých lidí může alkohol postupně začít plnit určitou funkci – pomáhá jim zvládat stres, úzkost, samotu, nespavost nebo situace, se kterými si jinak nevědí rady. Jednou z možných příčin může být také prožité trauma. U někoho se závislost postupně může dostat až do fáze, kdy člověk přijde o práci, bydlení, vztahy a kontakt s částí svého okolí. Z původně běžného života se může stát každodenní řešení základních věcí – kde dnes člověk bude spát, kde se nají, kde se umyje, kde získá peníze a jak si zajistit další přísun alkoholu. Člověk, který se ocitne bez střechy nad hlavou, což je jedna ze základních lidských potřeb, tak nemusí být někým, kdo se jednoho dne jednoduše rozhodl přestat se o svůj život starat.
Často tak jde o výsledek dlouhodobého řetězce potíží, které se postupně navzájem posilují. V takovém člověku ale bývá také stud za svou situaci a za život, který si dříve nedokázal představit. Může vědět, že přišel o věci, které pro něj dříve byly důležité, může si uvědomovat vlastní podíl na tom, jakým směrem se jeho život ubírá, a zároveň nemusí vědět, jak se z této situace dostat. Okolí přitom může jeho situaci vnímat jednoduše: má problém s alkoholem, tak by měl přestat. Ve skutečnosti může člověk současně řešit závislost, zdravotní stav, psychické obtíže, dluhy, ztrátu bydlení, narušené vztahy a nedostatek podpory.
Pro člověka, který pije dlouhodobě a ve větším množství, nemusí být vysazení alkoholu pouze otázkou rozhodnutí. Může se objevit silné chutě a abstinenční příznaky a zároveň zůstávají potíže, kvůli kterým člověk původně začal alkohol užívat nebo se k němu postupně uchýlil. Proto také cesta ze závislosti nemusí být přímá. Člověk může nastoupit léčbu, nějakou dobu abstinovat, následně znovu začít pít a později se do léčby vrátit. Zvenčí to může působit jako selhání nebo jako důkaz, že léčba „nezabrala“. Ve skutečnosti může být opakovaný návrat k léčbě součástí dlouhodobého procesu, během kterého člověk postupně hledá způsob, jak své užívání zvládat a jak znovu uspořádat svůj život.
Návrat do běžného života navíc neznamená pouze přestat pít. Často je potřeba postupně obnovit bydlení, příjem, doklady, zdravotní péči, vztahy a každodenní režim. To jsou věci, které se obvykle nedají vyřešit najednou. A právě malé kroky mají v takové situaci svůj význam. Pokud člověk začne řešit jednu věc, může se postupně otevřít prostor pro řešení té další. Někdy je prvním krokem postupné snižování v užívání, jindy léčba, jindy zajištění bydlení nebo zdravotní péče. Je důležité nejprve získat stabilnější podmínky, aby vůbec nastala možnost udržet změnu.
Závislost proto není jednoduchý příběh o tom, že člověk pije a měl by přestat. Je to proces, který může člověka postupně připravit o velkou část jeho dosavadního života – a návrat zpět může být stejně postupný.
Ne každý chce nebo dokáže alkohol ze svého života „vyřadit“ hned. I v takové situaci má ale smysl vědět, jak snížit rizika spojená s užíváním. Přístupharm reduction je způsob, jak snižovat možné škody tak, aby se situace dále nezhoršovala. S tím pomáhá Káčko Jihlava, které například v Humpolci, Pelhřimově, Pacově, Telči, Třešti a v dalších obcích na Pelhřimovsku či Jihlavsku působí formou terénního programu.
Neváhejte se na Káčko obrátit, pokud si ve své situaci nevíte rady.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.