V Okříškách se už bezmála deset let drží milá velikonoční tradi­ce. Senioři z místního domu s pečovatelskou službou (DPS) vyrážejí každé jaro na pozváni vedení městyse spo­lečně na zelené pivo. A jak sami říkají - dokud bude chuť a síla, půjde se i dál.

„Možná je to deset let, mož­ná i víc,“ vzpomínají s úsmě­vem účastníci letošního setká­ní. Za nápadem stál původně jednoduchý impulz - vzít se­niory z DPS na velikonoční posezení. „Říkal jsem si, že s nimi půjdu. A od té doby takhle chodíme každý rok,“ uvádí okříšský starosta Zde­něk Ryšavý.

Zelené pivo se tak stalo sym­bolem jara i společného času. Nejde přitom o žádné bujaré oslavy. „Oni toho tolik nevypijí. Každý si dá jedno, někdo dvě,“ smějí se organizátoři. Letos se u stolu sešlo zhruba patnáct lidí.

Posezení ale není jen o pivu. Je především o povídání, vzpomínkách a sdílení novi­nek. Někteří účastníci chodí pravidelně, jiní se v průbě­hu let vystřídali. „Někteří už tu s námi nejsou," zazní tiše. O to víc si přítomní váží kaž­dého dalšího setkání.

DPS a úřad městyse sídlí prakticky v jednom objektu bývalého zániku, mají k sobě tedy blízko nejen fyzicky, ale i lidsky. Společných akcí je během roku víc. Na Dušičky se například vyrábějí věnečky a chodí se na hřbitov vzpome­nout na ty, kteří už odešli. Ne­chybí ani zastávka v cukrárně na kávu a zákusek.

Před Vánocemi se pravidel­ně koná společné posezení. „Holky udělají punč, napečou, sedneme si ve společenské místnosti a povídáme si, jaký byl rok,“ popisují. Přes léto se zase občas koná posezení ven­ku nebo setkání s obyvateli dalšího domova.

Velikonoce už mají senio­ři převážně komornější. „My už toho moc neděláme," ří­kají ženy z DPS. Dříve pekly a účastnily se velikonočních aktivit ve společenské míst­nosti, dnes už spíše přenechá­vají tradice mladším. Koledníků prý ubývá. Když přijde řeč na štamprličku pro koledníky, mají jasno: „Tu jim nedáme!"

Zelené pivo si ale pochvalu­jí. „Chutná jinak než klasika," hodnotí. Na „klasiku" přitom chodí pravidelně - jednou za čtrnáct dní se schází men­ší skupinka žen na takzva­ný babinec. „To je nás šest nebo sedm. Probereme, co je v Okříškách nového," říká paní Pokorná, jedna z obyvatelek DPS.

A jak se jim v obci žije? „Ji­nak je tady zlatě," zazní jedno­značně.

Tradice zeleného piva tak není jen o velikonočním nápo­ji. Je hlavně o sounáležitosti, humoru a pravidelném setkávání. A jak s nadsázkou padlo během rozhovoru - hlavně aby to slyšel pan starosta.  Protože když je chvála na správním místě, může se příští rok jít na zelené pivo zase.