Milé čtenářky, vážení čtenáři,

ve známém filmu Rozmarné léto konstatuje jedna z hlavních postav: "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným". Důvodem je častý déšť, který nepřeje návštěvníkům říčních lázní. Co bychom za takový způsob léta dali letos. Ale nezaprší a nezaprší a v Okříškách už vůbec ne. A to ještě máme štěstí, že pan ministr Macinka v době, kdy řídil i ministerstvo životního prostředí, zrušil klimatickou změnu, jinak by bylo ještě hůř ... To je samozřejmě vtip, ale do smíchu nám moc není. Dopady dlouhodobého sucha a horkých dnů, kdy teploty lámou rekordy a rtuť teploměrů se šplhá až nad hranici 40°C, vidíme všude okolo sebe. Vysychající koryta potoků i řek, zažloutlé trávníky, horší úroda zemědělců, požáry v lesích i na polích. Negativní dopady má tohle počasí také na zdravotní stav především starších lidí, ale i na psychiku nás všech. Jsme unavenější, podrážděnější, bez nálady. Ale co s tím?

Popravdě nevím. Je jasné, že změny klimatu probíhají. Jestli se jedná spíše o přirozený výkyv počasí nebo jde o důsledek lidské činnosti, o tom se nejen vědci dohadují již desetiletí. Ať tak či onak, mám obavu, že na ovládání počasí jsme ještě stále malí páni. Spíše než snaze o zastavení změn bychom tedy měli věnovat finance a technologie na minimalizaci nepříznivých následků, adaptaci na nové podmínky. Tak jak to lidstvo dokázalo v minulosti již několikrát. Určitě to ale nebude jednoduché a rozhodně ne levné. Jenže zavírání očí před realitou, odkládání rozhodnutí kvůli nekonečným diskuzím, by se mohlo nám, nebo spíše našim potomkům, škaredě nevyplatit.

Můžeme něco dělat přímo v Okříškách? Určitě ano, protože každý, byť malý, počin se počítá. Jak zpívá Marie Rottrová: "... z potůčku potok a z říčky řeka ..." A právě udržení vody je náš velký problém. Prší málo a když už, tak spoustu vody rychle odteče do kanalizace, do řeky a pryč. Naším cílem by mělo být udržet ji tady u nás, v půdě. Proto postupně rekonstruujeme kanalizaci na oddílnou a proto je u nových staveb povinnost dešťovou vody zachytávat do nádrží nebo vsakovat. Bylo by ale ideální, kdyby se takto postupně upravovaly i starší nemovitosti a svody z okapů se napojovaly na nádrže k zalévání nebo na vsakovací objekty. Tam, kde to není nezbytné, neasfaltovat a nebetonovat, nýbrž zachovávat trávníky. A pokud už je skutečně nutný zpevněný povrch, používat zasakovací nebo zatravňovací dlažbu. Městys ji používá na nových parkovištích, ale opět by bylo dobré stejně postupovat na soukromých pozemcích.

Postupně se snažíme opravovat úseky vodovodů, kde dochází k častým poruchám, aby zbytečně neutíkala drahocenná pitná voda. Projektujeme také podzemní nádrže u veřejných budov, na které naváží rozvody zavlažování veřejné zeleně. K lepší tepelné pohodě by určitě přispěly i mlžné brány v centru Okříšek a pítka na místech pohybu většího množství lidí. Do budoucna by také nebylo od věci zvážit vybudování záložních vrtů pro případ, že by stávající zdroje vlivem poklesu hladiny spodních vod nestačily zajistit spotřebu pitné vody pro Okříšky a další obce svazku. A samozřejmě nesmíme zapomínat na to základní, tedy vodou, především tou pitnou, šetřit. Protože ruku na srdce, málokdo z nás to dělá. Ale měli bychom se to učit včas, než nás k tomu donutí okolnosti, potom to bude bolet o to víc.

Není to úplně optimistický začátek, ale ona taková je doba. Nicméně aby to nevypadalo, že jsme nějak rezignovaní, to vůbec ne. I když těch negativních věcí, které do-padají na samosprávy v poslední době není málo. Namátkově nový stavební zákon, který chce mj. opět rušit menší stavební úřady, jako je ten náš, převádění povinností ze státu na obce typu financování nepedagogických zaměstnanců škol či vysoké deficity státního rozpočtu, které se už začínají projevovat např. vysycháním dotačních programů. Do budoucna budou muset samosprávy spoléhat více na sebe než na štědrou ruku státu. Proto považuji za velké plus pro příští volební období – a děkuji za to všem zastupitelům, kteří hlasovali pro! – přijetí úvěrového rámce ve výši 100 milionů korun k financování velkých investičních akcí typu rekonstrukce kanalizace a komunikací, výstavby optické sítě, zateplení zdravotního střediska a knihovny s nástavbami bytů atd. Jako vždy se samozřejmě najdou také kritici tohoto rozhodnutí, na vysvětlení proto použiji vyjádření ing. Miroslava Mateje Ph.D., ředitele odboru financování územních rozpočtů na Ministerstvu financí ČR. V nedávném rozhovoru v časopise Regiony uvedl: "Považovat jakýkoliv dluh za projev špatného hospodaření je bohužel často se vyskytující ekonomický omyl. Klíčová je totiž struktura a účel ... pokud se obec zadluží kvůli investici, jde o racionální krok. Je prokazatelné, že odkládání nezbytných investic je v čase dražší než úrokové náklady na úvěr. Stavební inflace a růst cen materiálů dlouhodobě převyšují cenu peněz. Odvážné investování podpořené úvěrem tak ve výsledku veřejné peníze šetří a přináší užitek občanům mnohem dříve." Dále svá slova doplnil doporučením pro města a obce: "Nebuďte rukojmími dotací, plánujte odvážně a investujte. Často vidíme, že i obce s obrovskými přebytky odkládají klíčové projekty jen proto, že čekají na vypsání státního dotačního titulu. To je neefektivní strategie. Dotace by měly být bonusem, nikoliv podmínkou pro stavbu chodníku nebo opravu školy ... obce musí plánovat odvážně, tvořit robustní investiční zásobníky. Nesmí se obávat využít cizí zdroje, pokud dávají ekonomický smysl. Klíčem k úspěchu není hromadění peněz na běžných účtech, kde je znehodnocuje inflace, ale jejich proměna v hodnoty, které budou sloužit občanům další desítky let. To je nejlepší cesta, jak podpořit prosperitu obce i celého státu."

Jsem rád, že i jeden z největších odborníků na veřejné finance má podobné názory jako my v Okříškách. Díky schválení úvěru a přípravě řady nových projektů tak bude moci zastupitelstvo, vzešlé z říjnových voleb, kontinuálně pokračovat v rozvoji a modernizaci našeho městyse.

Nad stránkami zpravodaje se potkáváme v době letních prázdnin, proto využiji této příležitosti a poděkuji jménem zřizovatele oběma ředitelkám našich škol a všem jejich jak pedagogickým tak nepedagogickým zaměstnancům za práci a úsilí, které vynakládali celý uplynulý školní rok. Velké díky za to, že jste zajistili dětem příjemné prostředí a kvalitní podmínky pro vzdělávání, za předávání vědomostí i zkušeností, za všestranný rozvoj naší mladé generace.

Další velké poděkování směřuji na konci volebního období ke komisi společenského života. Po právu jí patří za spoustu skvělých nápadů, obrovský entuziasmus a nasazení při jejich realizaci, za desítky kulturních a společenských akcí, které v uplynulých čtyřech letech komise připravila. Mnohé z nich mají navíc dosah do širokého okolí a ještě v širším okolí nám je závidí. Proto věřím, že činnost komise bude pokračovat i po volbách, ve stejné intenzitě jako doposud.

Na závěr si dovolím několik slov k nečekanému, ale o to vzácnějšímu osobnímu ocenění. Podobně jako žáci na konci školního roku jsem ve čtvrtek 11. června obdržel starostenské vysvědčení – v Senátu České republiky jsem měl tu čest převzít z rukou jeho předsedy Miloše Vystrčila ocenění "Nejlepší starosta Kraje Vysočina za volební období 2022-2026". Soutěž vyhlašuje Svaz měst a obcí ČR pro všechny kraje a odborná porota hodnotí výsledky dosažené ve funkčním období, přínos pro rozvoj infrastruktury, životního prostředí, komunikaci s občany či schopnost realizovat projekty s dlouhodobým dopadem. Tohoto mimořádného úspěchu si nesmírně vážím, zároveň ho ale vnímám jako ohodnocení nejen práce jednotlivce, ale všech kolegů v radě a zastupitelstvu, kteří mi pomáhají realizovat projekty a vize, stejně jako vás, občanů Okříšek, kteří nás podporujete. Tímto všem děkuji za spolupráci!

Velká část prázdnin je ještě před námi, proto si užívejte léta, dovolených a věřím, že se dočkáme i tolik chybějícího deště. A už nyní se těším na setkání na dalším ročníku okříšské pouti, kterou pro vás připravuje komise společenského života. Věřte, že to bude stát za to!

Zdeněk Ryšavý, starosta