Sucho v obcích, na polích, v lesích i na lukách

Letošní rok nám ukázal, že prognózy o klimatické změně nebyly jenom řeči. Evropská klimatická politika se po dalším roce extrémních veder, sucha a požárů dostává do nové fáze. Jak trefně upo­zornila šéfredaktorka Ekonews Martina Patočková, po letech snah o snižování emisí přecházíme do defenzivy - musíme se adaptovat na nové, rizikovější klima. „Léto pravdy“, jak uplynulé měsíce označila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, nám ukázalo, jaké to je žít na kontinentu oteplujícím se dvakrát rychleji než zbytek světa. Jak v této zatěžkávací zkoušce obstálo Třebíčsko? Aby­chom si o situaci udělali ucelený obrázek, rozhodli jsme se oslovit ty, kteří mají k půdě, vodě a veřej­nému prostoru nejblíže. Zjišťovali jsme, jak se s vedry potýkají představitelé měst, lesníci i myslivci.

O tom, jak se na klimatic­kou změnu připravuje město Třebíč, jsme psali v listopadu loňského roku. Město si v roce 2022 nechalo vypracovat do­kument, který nese nadějný název: Adaptační strategie pro změnu klimatu. Letos prošla Třebíč pernou zkouškou, a tak jsme zodpovědným politikům položili pět konkrétních otá­zek. Z tiskového oddělení nám ústy mluvčí Irini Martakidisové dorazily odpovědi, z nichž ply­ne, že se data zatím spíše sbírají a analyzují.

1. První tříleté vyhodno­cení a tvrdá data

Strategie schválená na pod­zim 2022 počítá s vyhodnoco­váním výsledků každé tři roky, což vychází právě na letošek. Jak dopadla první bilance po letošní extrémní vlně veder a má město k dispozici konkrétní data?

Pravidelné tříleté vyhodno­cování akčního plánu Adaptač­ní strategie aktuálně probíhá. Vzhledem k tomu, že se jedná o ucelený dokument, probíhá nyní sběr a analýza podkladů ze všech dotčených oblastí. Fi­nální vyhodnocení bude po dokončení předloženo odborným orgánům města i veřejnosti.

2. Zatěžkávací zkouška pilotních projektů

Mezi projekty figuruje revita­lizace Týnského údolí, rybníků Zámiš a Hrachovec či zelená opatřeni na sídlišti Kopce. Jak tyto lokality zvládly letošní přetrvávající sucho - naplnily očekávám, nebo jejich limity nestačí?

U zmíněných klíčových projektů (jako je revitalizace Týnského údolí, rybníků Zá­miš a Hrachovec či úpravy na sídlišti Na Kopcích) v součas­né době probíhá náročná fáze majetkoprávní a projektové přípravy. Samotná realizace na místě tedy ještě nezapočala. Letošní extrémní rok nám však dává cenné reálné vstupy, které můžeme zapracovat přímo do dokončovaných projektů, aby nová opatření byla na takové výkyvy počasí co nejlépe di­menzována.

3. Fungování koordiná­tora a pracovní skupiny v krizi

Fungují struktury jako ko­ordinátor adaptací a odborná skupina naplno? Jaké operativ­ní kroky musely napříč odbory koordinovat a mají pravomoc zastavit projekty, které klima­tickým cílům neodpovídají?

Systém řízení a koordinace adaptací na radnici funguje. Hlavním úkolem koordinátora je průběžně sledovat naplňová­ní schváleného akčního plánu a propojovat jednotlivé odbory. Aktuálně koordinátor zastřešu­je právě probíhající tříleté vy­hodnocení strategie. Výsledky a doporučení následně projed­ná odborná pracovní skupina, která navrhne případné úpravy či prioritizaci dalších městských investic tak, aby plně odpovída­ly klimatickým cílům Třebíče.

4. Zálivka zeleně a hos­podaření s užitkovou vodou

Jak město zvládalo péči o ze­leň v nejkritičtějších týdnech? Dařilo se pokrývat zálivku ze zachycené dešťové vody, nebo se muselo kropit pitnou vodou?

Město primárně využívá ke kropení zachycenou dešťo­vou vodu - například z velké akumulační nádrže na revi- talizovaném Karlově náměs­tí. Vzhledem k mimořádně dlouhému období bez srážek v letošním roce se však ka­pacita nádrže v průběhu léta vyčerpala. Abychom zachrá­nili nově vysázenou zeleň, museli dodavatelé péče přejít na operativní režim a dočasně využívat pitnou vodu či jiné dostupné zdroje. Díky tomuto intenzivnímu zásahu se daří nově vysazené stromy udržet bez větších ztrát. Letošní ex­trém ale prověřuje i vzrost­lou zeleň - nejcitlivěji reagují břízy, které na mnoha místech shodily listí už v srpnu. Tato zkušenost nás přímo vede k úpravě výsadbové strate­gie: detailně vyhodnocujeme odolnost jednotlivých druhů a pro budoucí výsadby bude­me přednostně vybírat dře­viny, které lépe snášejí sucho i specifické třebíčské podloží.

5. Přechod od pilotních projektů k plošným investicím

Nakolik je Třebíč po letošku projektově i finančně připrave­na přejít k plošnému zaváděni modro-zelené infrastruktu­ry a jaké částky na to plánuje v rozpočtu?

Vyhodnocení efektivity pi­lotních projektů bude navazo­vat na jejich dokončení. Město nicméně v zavádění prvků modro-zelené infrastruktury nečeká a pokračuje v nich po­stupně v rámci plánovaných investic. V rozpočtu na příští rok jsou již alokovány peníze na pokračování klíčových akcí, jako je komplexní revitalizace veřejného prostranství v loka­litě Na Kopcích. Přesné částky pro další fáze budou vycházet z finálního schválení městské­ho rozpočtu.

Jak reagují menší obce

Dopady sucha drtí i menší obce, které často reagují mno­hem operativněji než velká města. Omezování sečí, vyu­žívání srážkové vody a snaha udržet vláhu v ulicích se stávají novým standardem. I jim jsme proto položili dotazy na údržbu zeleně, hospodaření s vodou a spolupráci v krajině.

Jemnice

Pavel Nevrkla - starosta města

Jakým způsobem se ve městě sta­ráte o zeleň v období extrémní- ho sucha a daří se vám pokrývat zálivku ze zadržené vody?

„V Jemnici už přibližně tři roky využíváme v parku a na větších zelených plochách mo­zaikovou seč. Trávu sečeme výše, omezujeme používání křovinořezů a tomuto přístupu přizpůsobujeme i používanou techniku. Tento způsob se nám osvědčil zejména v suchých a horkých obdobích. K záliv­ce zeleně využíváme také vodu z městského haltýře (uměle vybudovaný historický zásobník vody pod zemí - v podstatě veli­ká studna)."

Museli jste během letošních veder přistoupit k omezování spotřeby vody pro obyvatele, například zakázat napouštění bazénů?

V letošním roce jsme nemu­seli přistoupit k žádnému ome­zení spotřeby vody. Nicméně historicky poprvé se nám stalo, že vzhledem k souběhu vyso­kých teplot a nízkých srážek došla vyhovující studená voda ve vrtech. Kvůli této situaci byl provoz městského biotopu ukončen předčasně.

Jaké konkrétní investice do za­držování vody chystáte do bu­doucna?

Pro příští rok plánujeme vy­čištění vrtů, aby byla větší aku­mulace vody, a chystáme ná­kup čisticího robota, který bude vyčištěnou vodu vracet zpět do bazénu, místo aby odtékala do řeky. Hospodaření s dešťovou vodou intenzivně řešíme také v připravovaném sportovním areálu u Sokolovny a průběžně udržujeme vodní infrastruktu­ru v městských lesích. Sdělil nám Dominik Havlíček

Náměšť nad Oslavou

Jan Kotačka - starosta města

Extrémní teploty zvyšují ná­roky na udržení zeleně. Pře­hodnotili jste letos systém sečí a zálivky?

Město Náměšť nad Oslavou v letošním roce omezila údrž­bu městských trávníků pouze na 2 seče s tím, že přes tropické léto bylo sečení trávníků poza­staveno zcela. Také došlo v tro­pických dnech k výraznému omezení střihu a ořezu keřo­vého porostu a keřů. Co se týká údržby stromů, tak bylo posíle­no zalévání mladých stromů - pravidelnou zálivku směřujeme na stromy po dobu 3 let od vý­sadby, v letošním roce měla za úkol městská zahradnice vyti­povat navíc i stromy, které jsou vysazené již delší dobu, ale kte­ré kvůli suchu začaly vykazo­vat sníženou vitalitu, a ty také zařadit do pravidelné zálivky. K zálivce používáme dešťovou vodu z nádrží, které máme umístěné u městských budov (MŠ Husova, Dětská skupina E. F. Buriana, Zimní stadion) a u stromů máme umístěny zavlažovači vaky, díky kterým dochází k postupnému uvolňo­vání vody ke kořenům.

Nakolik je město připraveno přejít k plošnému zavádění modro-zelené infrastruktury v ulicích?

Při projekční činnosti a ná­sledně především při realizaci veřejného prostoru dbáme na používání propustné dlažby např. na nově budovaných par­kovacích stáních. Co se týká zadržování vody v krajině, prá­vě realizujeme v místní části Jedov obnovu rybníku (nebe- sáku). Pravidelně také dochází k výsadbě nových stromů ve městě a místních částí - v le­tošním roce jsme obnovili alej ovocných stromů v místní části Otradice. Postupně se také vě­nujeme budování akumulač­ních nádrží u městských budov - v letošním roce jsme akumu­lační nádrž zbudovali v rámci rekonstrukce a přístavby budo­vy MŠ a Dětské skupiny a aktu­álně další retenční nádrž projek­tujeme v lokalitě u hřbitova.

Moravské Budějovice

Tibor Andrejkovič - odbor životního prostředí

Jak se město adaptuje na su­cho při běžné údržbě veřejných prostranství?

Město už cca před 4 lety pře­šlo od nízko sečených trávníků k mozaikovým a extenzivním sečím, protože vyšší travní po­rost efektivně stíní půdní pro­fil, brání jeho přehřívání, erozi a dramaticky snižuje odpař podzemní vlhkosti. Při obnově zeleně (zejména trvalkových záhonů) využíváme výsadby trvalek, které vykazují vysokou toleranci vůči suchu a mají níz­ké nároky na doplňkovou závla­hu po zakořenění. K mulčování a ochraně kořenových zón zeleně využíváme organický mulč, což prokazatelně udržuje sta­bilní půdní vlhkost a omezuje růst konkurenčního plevele bez nutnosti chemického ošetření.

Zvažovali jste při letošních ex­trémech vydáni zákazů využí­vání pitné vody?

Omezení nebylo vydáno. Zákazy jsou totiž často kon­traproduktivní, lidé si začnou „sysliť‘ vodu do zásoby. Navíc kontroly omezení jsou skoro nemožné.

Jaké konkrétní investice do za­držování vody chystáte do bu­doucna?

Město se již spoustu let snaží o výsadby stromořadí kolem polních cest i z důvodu ak­tivního zlepšení mikroklimatu dotčeného území. Stromy svým stínem snižují teplotu povrchu půdy i samotné komunikace a omezují nadměrný výpar vody z okolních polí. V období extrémních letních teplot fun­guje stromořadí jako přirozený klimatizační prvek, který zadr­žuje vlhkost v krajině. Listový aparát navíc slouží jako mecha­nický filtr, který zachycuje pra­chové částice a emise ze země­dělské techniky, čímž přispívá k celkovému čištění ovzduší. U obecních budov v případě rekonstrukcí se snažíme o vy­budování propustných dlažeb.

Navazujete spolupráci s míst­ními zemědělci a lesníky na protierozních opatřeních a za­držování vody za hranicemi města?

Se zemědělci a lesníky se odbor ŽP snaží realizovat kro­ky vedoucí ke zlepšení retenční schopnosti půdy, společné plá­nování obnovy krajinných prv­ků, které rozbíjejí velké půdní bloky, brání větrné a vodní erozi a zpomalují odtok vody z polí. Dialog s lesními hospodáři a vlastníky lesů reflektuje kri­tickou potřebu adaptace lesů na kůrovcové kalamity a sucho. Společný postup je směřován do následujících oblastí: 

Pře­měna druhové skladby lesů, shoda na ústupu od smrkových monokultura přechoduk dru­hově i věkově pestrým lesům s vysokým podílem původních listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin), které jsou odolnější vůči suchu a lépe hospodaří s lesním mik­roklimatem.

Revitalizace lesní hydrologické sítě: Spolupráce na rušení či úpravě nevhodných historic­kých odvodňovacích příkopů (meliorací) v lesích a podpora budovám drobných vodních prvků (lesní tůně, hrazení by­střin), které zpomalují odtok vody z lesních povodí a stabi­lizují hladinu podzemní vody.

Výsledkem této systematic­ké domluvy není jednostran­né nařizování restrikcí, nýbrž vytvoření platformy pro trvalý dialog. Tento přístup umožňu­je efektivně propojovat dotační tituly (např. agroenvironmentálně-klimatická opatření, podporu lesního hospodaření) s reálnými potřebami území. Koordinovaný postup garan­tuje, že hospodářská činnost v krajině nebude v rozporu s její ekologickou funkcí, ale naopak se stane aktivním ná­strojem pro zmírňování dopadů sucha a zajištění dlouhodobé prosperity celého regionu.

Okříšky

Zdeněk Ryšavý - starosta městyse

Jakým způsobem jste udržovali veřejnou zeleň během tropic­kých dnů? Využíváte k záliv­ce zachycenou dešťovou vodu a změnili jste například styl sečení trávníků?

Okříšky jsou na tom nejen letos s deštěm ještě hůře než většina okresu, takže je to do­cela problém. K zalévání pou­žíváme vodu z obecní studny, nádrže máme pouze plastové u DPS, ty využívají obyvatelé k zalévání květin, ale teď už jsou samozřejmě dávno prázd­né. K nejvíce trpícím stromům dáváme zavlažovači vaky, pro­tože na zalévání všech voda není. O změně způsobu sečení uvažujeme, ale v letošním roce prostě není co síct ...

Musela obec v letošním roce přistoupit k regulaci spotřeby vody (např. zákaz napouštění bazénů či zalévání z potoků/ vodovodu) a jak na tato opatře­ní lidé reagují?

K regulaci jsme nepřistupo­vali, pouze jsme veřejnost in­formovali o doporučení MěÚ Třebíč k šetření vodou. Nega­tivní reakce jsme nezazname­nali.

Chystáte v nejbližší době kon­krétní projekty na zadržení vody v zástavbě či v kraji­ně (např. akumulační nádrže u obecních budov, výsadbu stromořadí, budovám tůní nebo propustné dlažby)?

Máme připravený projekt na vybudování podzemních nádrži na dešťovou vodu z obecních objektů v centru Okříšek, na kte­ré by navazovaly rozvody zavla­žování v parku ke stromům a ke květinovým záhonům v této lo­kalitě. Součástí projektu je i vý­měna povrchů na dvou parkoviš­tích za propustné, tím navážeme na již tři takto upravená parkovi­ště, jedno v letošním roce. Dal­ší projekt máme na revitalizaci požární nádrže ve Staré osadě a druhý připravujeme na nádrž u kulturního domu. Na všechny tyto akce se pokusíme získat stát­ní podporu v podobě dotací.

Daří se vám domlouvat s míst­ními zemědělci a lesníky na opatřeních, která brání erozi a vysychám půdy v okolí obce?

To bohužel moc ne. Přišli jsme s myšlenkou realizace komplexních pozemkových úprav, které by umožnily prá­vě vznik tůní, mokřadů i pro­tierozních opatření, ale setkali jsme se s nezájmem jak vlast­níků půdy, tak na ní hospodaří­cích subjektů.

Trnava

Martin Kristofčák - starosta obce

Jak se letošní parné a suché léto projevilo v obci a okolí a jaká opatření děláte na zmír­nění dopadů na obec a krajinu?

Letní měsíce ukázaly v Trna­vě nepříjemnou tvář klimatické změny bez příkras - všechny tři potoky protékající obcí na několik měsíců zcela vyschly. Zálivku mladé zeleně tak obec musela pokrývat výhradně z vlastní technické studny a re­tenčních nádrží, aby neplýtvala pitnou vodou z řadu.

Před pěti lety nám kůrovcová kalamita zdecimovala smrky. V minulých letech jsme proto vysázeli přes dvacet tisíc sazenic - hlavně duby, javory, jil­my, lípy, modříny a douglasky. Letos jsme vysadili další tisí­covku. Byla to náhoda, netušili jsme, že bude tak horké léto, uvidíme, kolik z nich to přežilo.

Pro udržení vody v krajině obec zrekonstruovala Vese­lý rybník, vybudovala nádrže u čistírny odpadních vod a na přítocích fungují dva suché poldry, přičemž o výstavbě třetího mokřadu se právě jedná.

Volná krajina

Zatímco ve městech se hra­je o mikroklima ulic a přežiti trávníků, ve volné krajině jde o stabilitu celých ekosystémů. Lidé, kteří v přírodě denně hospodaří, varují, že situace je kritická.

Lesy ČR, s. p.

Rostislav Čech - Lesní správa Třebíč

Jak letošní vlna veder zasáhla lesní půdu a výsadby na Třebíčsku?

Lesní půda je kvůli chybějícím srážkám vystavena extrémnímu suchu. Zvláště hlubší vrstva půdy 0,4 až 1 m, která je prostorem kořenů vzrostlých stromů, je téměř bez vody (0-15 mm). To způsobuje stromům velký stres, snižuje jejich vitalitu a přináší oslabení bránit se nejrůznějším chorobám a škůdcům. Již od letošního července pozorujeme u listnáčů nepřirozené žloutnu­tí a shazování Ústí. Výše uvede­né se týká stromů bohužel všech věkových kategorií. Včetně le­tošních a loňských výsadeb, kde evidujeme obrovské ztráty na zalesnění. Tyto uschlé mla­dé stromky budeme nahrazovat novými výsadbami. Pokud tedy začne pršet.

Přeměna druhové skladby vysazovaných dřevin probíhá posledních šest let, během kte­rých se zalesňovaly holiny po kůrovcové kalamitě - holiny po smrkových porostech. Zůstaly stát dospělé porosty Ustnaté. Ale v posledních letech, vlivem dlouhodobého nedostatku srá­žek, si všímáme, že nám Ustnaté porosty chřadnou možná více než jehličnaté.

V prostoru bývalých lesních školek Budišov probíhá čtvrtým rokem výzkumný projekt Expe­rimentální postupy obnovy lesa domácími a introdukovanými dřevinami v podmínkách kli­matických změn. Stručný vý­sledek? Jako nejodolnější suchu s patřičným růstovým potenci- onálem vychází provozně tyto hospodářsky upotřebitelné dře­viny: smrk ztepilý, borovice těž­ká, javor klen, jilm habrolistý.

Jaké konkrétní projekty na re­tenční tůně, obnovu lesních mokřadů či hrazení strží se v lesích na Třebíčsku v po­slední době realizovaly nebo plánují?

V současnosti realizujeme stavbu soustavy retenčních nádrží u Horních Kounic (VN Lokalita v Rybníčkách), u Hor­ních Vilémovic stavíme vodní nádrž Spáleňák, u Válče připra­vujeme výstavbu vodní nádrže Kapalice. Lesy České republiky, s. p., le­tos spouští celostátní program Proti suchu i proti povodním, jehož ambicí je v nadcházejícím tříletém období vybudovat 3000 nových tůní, mokřadů, retenč­ních nádrží, přehrážek a dalších opatření proti suchu i velké vodě.

Jak se v extrémně suchých obdobích mění chování zvěře v lesích a pozorujete zvýšený tlak (okus, loupám) na mladé porosty z důvodu nedostatku přirozené potravy v krajině? Plánujete v návaznosti na to úpravu plánů lovu?

Chovám zvěře se nijak vý­znamně nemění. Pouze upra­vuje svá stanoviště - stahuje se k vodě, k potokům, k řekám a k zelené potravě. Zvýšený okus ani loupání nenastává. Zvýšený lov z těchto důvodů neplánujeme.

Českomoravská myslivecká jednota

František Kazda - před­seda Okresního mysli­veckého spolku Třebíč

Jak se zvěř vyrovnává s úbyt­kem vodních zdrojů a poklesem úživnosti krajiny během tropů?

„Zvěř se více stahuje ke zdro­jům, které v krajině zůstávají - rybníky, řeky, vodní tůně a na­pajedla doplňovaná myslivci. V letošním roce začala brát předložené jadrné krmivo už koncem srpna, protože v kra­jině bylo vše suché. V normál­ních letech přitom jádro začíná brát až třeba v říjnu."

Dochází ze strany zemědělců ke zvýšenému tlaku na snižování stavů zvěře z důvodu škod, kte­ré v suchých letech působí na polích?

„Tlak zemědělců na snižová­ní stavů a uplatňování škod se skutečně zvyšuje. Zatím se vše většinou řeší dohodou, nicméně v některých případech již bylo úředně nařízeno snížení stavů zvěře v konkrétních honitbách. Pokud by nižší výnosy v závis­losti na počasí přetrvávaly, lze předpokládat, že se tlak země­dělců bude nadále zvyšovat."