Obce na Třebíčsku měly na konci června na účtech 2,48 miliardy korun, meziročně o 196 milionů více. Výjimečnou pozici mají Petrůvky: obec se 134 obyvateli držela téměř 128 milionů, tedy zhruba 955 tisíc korun na každého obyvatele.

Zůstatky obcí na Třebíčsku rostly ze všech pěti okresů Vysočiny nejrychleji. K 30. červnu měly samosprávy na účtech a v krátkodobém finančním majetku 2,48 miliardy korun. Meziročně částka vzrostla o 196,2 milionu, tedy o 8,6 procenta.

Od konce roku 2025 přibylo na obecních účtech v okrese 142,3 milionu korun. Do výsledku se výrazně promítla samotná Třebíč, jejíž zůstatek za první pololetí vzrostl o 56,3 milionu na 262,3 milionu korun.

Údaje zveřejnil projekt Obce v datech na základě rozvah v Monitoru Ministerstva financí. Zůstatek zahrnuje bankovní účty, fondy, termínované vklady a některé krátkodobé cenné papíry. Nejde proto automaticky o volné peníze, které může obec bez omezení okamžitě utratit.

Co se týče našich příjmů, všichni dobře vědí, jak špatně je nastaveno rozpočtové určení daní, že „středisková“ města s výjimkou čtyř největších jsou absolutně podfinancovaná. Samostatným tématem, velmi nepopulárním, je pak rozdrobenost samospráv a z toho plynoucí neefektivita. 

Petrůvky mají téměř milion na obyvatele 

Největší pozornost poutají Petrůvky. Obec se 134 obyvateli měla na konci června téměř 128 milionů korun. To je přibližně 955 tisíc korun na obyvatele a téměř sedminásobek jejích ročních běžných příjmů.

V absolutní částce byly Petrůvky druhé za Třebíčí a předčily výrazně větší Rouchovany, Náměšť nad Oslavou i Okříšky. Rouchovany držely 117,5 milionu korun, což představovalo 97 tisíc korun na obyvatele a rezervu na 1,64 roku.

Vysoký zůstatek může mít konkrétní důvod, například připravovanou investici, přijatou dotaci nebo mimořádný příjem z majetku. Bez vyjádření obce proto nelze samotnou částku hodnotit jako nevyužitou rezervu. 

Třebíč má nejvíc, ale nízkou rezervu

Nejvyšší celkovou částku v okrese držela Třebíč. Vzhledem k velikosti města však jejích 262,3 milionu představovalo jen 7597 korun na obyvatele. Rezerva odpovídala přibližně čtvrtině ročních běžných příjmů.

Více než roční příjmy mělo na účtech 87 ze 167 obcí okresu, tedy přibližně 52 procent. Nejméně v absolutním vyjádření držely Hornice, Bačice, Lovčovice, Častohostice a Nimpšov. Všech pět obcí má nejvýše dvě stovky obyvatel, proto je u nich důležitější přepočet na obyvatele a poměr k příjmům.

K výraznějšímu čerpání rezerv došlo v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od konce minulého roku jejich zůstatek klesl o 35,9 milionu na 24,9 milionu korun. Konečný výsledek roku ale ukáže až stav po podzimním placení investičních faktur.