Krasobruslařky se svými trenérkami Lindou Haferníkovou a Věrou Paulusovou

„Pět, šest, sedm a jedeme. Napněte tu nohu, narovnejte hlavu,“ volá na své svěřenkyně Věra Paulusová. Je sedm hodin ráno a tady v Horácké aréně v Jihlavě už je od šesti živo. „Trénink mladších krasobruslařek začal před hodinou a teď se k nám přidávají starší holky. Tak pojďte, ať vše stihneme,“ vysvětluje mi Linda Haferníková a popohání dívky na led.

Přestože řada z nich teprve před půl hodinou vstávala, na ledě se okamžitě řadí do formace, trenérky spouští hudbu a dívky se synchronizovaně rozjíždí. „Včera nám zrovna přišly nové šaty na závody, tak Emička testuje, jak se v nich jezdí,“ vysvětluje mi Linda, proč jsou všechny dívky v černém, zatímco jedna má na sobě krásné růžové šaty s kamínky. „Jsou skvělé, jen nevím, jestli si mám tohle růžové zavázat na mašli, nebo nechat za sebou vlát,“ prohlíží si svůj kostým dvanáctiletá dívka.

Se svými kamarádkami ze Základní školy Seifertova chodí trénovat třikrát do týdne. „Občas je to náročné, vstáváme třeba i v pět ráno. Ale baví nás to. Aktuálně nám největší problémy dělají asi zvraty, kdy se musíme otočit a změnit směr jízdy a těžké jsou taky skoky.  Ale věříme, že se nám to podaří natrénovat,“ říká mi Emma a holky souhlasí. Po krátkém odpočinku se vrací zpátky na led.

Anička, Emička, Klárka a Nikolka trénují i v šest ráno 

Mezitím do šaten odchází mladší dívky – Klárka, Anička, Nikolka a Emička, pro které dnešní trénink končí. „Do školy se nám moc nechce, radši bychom ještě trénovaly,“ říkají mi s úsměvem. „Já bych se ještě potřebovala naučit skoky a axela,“ dodává Nikolka a Klárka s Emičkou přikyvují. I ony se shodují, že krasobruslení je náročné, ale krásné. „Já některé dny trénuji ráno i večer, tak bývám unavená. Ale bruslení je můj velký koníček. Takže vím, že když už je toho hodně, musím se pořádně vyspat,“ říká mi desetiletá Anička.

„Odpočinek je opravdu důležitý. Když holky ráno vstávají už na šestou, vědí, že musí jít večer brzy spát. Bez toho by to nešlo,“ potvrzuje mi trenérka Linda Haferníková, kterou k bruslení přivedla její maminka, s níž krasobruslařky trénuje, Věra Paulusová.

Obě dvě za sebou mají nespočet sportovních úspěchů. Právě Věra Paulusová, držitelka nejvyšší možné trenérské licence v Česku, přivedla v roce 1995 synchronizované bruslení do České republiky. Seznámila se s ním ve Finsku, kde tři sezony působila v Mikkeli a dalších pět sezon strávila v rakouském Salcburku. Sama se na led poprvé postavila v pěti letech, kdy ji na stadion v Havlíčkově Brodě přivedli rodiče. V roce 2024 obdržela Cenu města Jihlavy, její dcera Linda Haferníková ve stejném roce získala Cenu Rady města Jihlavy. Věra Paulusová nyní působí mimo jiné jako technická specialistka mezinárodní bruslařské unie ISU nebo vedoucí TMK ČKS za synchronizované krasobruslení.