Milé čtenářky, vážení čtenáři,

zdravím vás ze stránek nového čísla Zpravodaje zdravého městyse Okříšky, kterým začínáme další ročník, v pořadí již sedmatřicátý. Na rozdíl od minulých let ho dostáváte do rukou mnohem později, než jste zvyklí, za což se omlouvám především já osobně, protože příčina je na mé straně, byť jsem ji nemohl ovlivnit. Naše dovolená na Srí Lance se kvůli válce na Blízkém východě prodloužila o více než dva týdny a místo plánovaného návratu 5. března jsme přiletěli až v sobotu 21. března. V následujících dnech jsem musel především řešit opožděné úkoly a aktuální věci, takže zpravodaj musel ještě chvíli počkat. Musím na tomto místě strašně moc poděkovat paní Haně Molákové, na které samotné zůstalo celé břímě naplnění obsahu tohoto čísla. Vyrovnala se s tím ale skvěle, jak se budete moci na dalších stránkách přesvědčit, a na mě tak zůstalo už jen dopsání dvou stránek a konečné úpravy textů i fotografií do tiskové podoby. Věřím, že zpoždění zaviněné mezinárodním konfliktem pochopíte a omluvíte, hlavně ale, že vám zpravodaj přesto přinese mnoho zajímavého čtení.

Je za námi první čtvrtina roku, plná kulturních a společenských akcí. Kulturní dům žil v lednu a únoru především plesy, které organizovaly místní spolky a školy, po roční přestávce následoval Den pro ženy, opět velmi úspěšný. Za něj patří poděkování komisi společenského života, stejně jako za přípravu veřejného diskobruslení za sokolovnou nebo také bruslařsky pojatý masopust. A další akce jsou před námi! Komise pilně pracuje na přípravě Slavností vína a folkloru, domluvila divadelní představení stonařovských ochotníků a na červen chystá Den pro rodinu, opět v novém, zatím tajném formátu. Činí se ale i spolky. Historicky nejbohatší zahraniční obsazení bude mít dubnový Memoriál Štěpána Maruše, těšit se můžeme nejen na týmy ze Slovenska, Rakouska či Polska jako v minulosti, ale tentokrát přijedou také mladí fotbalisté z Německa, Nizozemí či Ukrajiny! Jako každý rok postaví hasiči za pomoci dalších občanů májku a sokolové chystají oslavy 80. výročí sokolské chaty v Opatově. Zapomenout nemohu ani na dobrovolnickou akci Čistá Vysočina, naplánovanou na sobotu 18. dubna (pozvánku najdete v Ekologickém okénku), při níž společně uklidíme okolí krajských silnic okolo Okříšek.

Ještě se vrátím k naší srílanské anabázi, kterou zaznamenaly i sdělovací příspěvky. Články se objevily v novinách, na webech a samozřejmě také na sociálních sítích, kde s k tomu rozvinuly bohaté diskuze. Někdo držel pěsti, popřál šťastný návrat, to potěšilo. Naopak se objevily komentáře typu: dobře vám tak, máte sedět doma; hrajete si na hogo fogo a pak si stěžujete; jen tam klidně zůstaňte a vůbec se nevracejte. Realita dneška, známe to všichni. Část společnosti je holt zlá, závistivá a vyjadřuje se v duchu hesla: "Nemusím mít kozu, hlavně ať chcípne sousedovi." Asi s tím nic nenaděláme, i takoví lidé jsou mezi námi, bohužel.

A potom tam byl ještě jeden typ příspěvků ve smyslu, že se vlastně nic neděje, že to ani nikdo nepozná, že je starosta měsíc pryč. Podle počtu e-mailů, telefonů a SMS to tak úplně pravda není, hlavně lidé zvenku, s nimiž řešíme projekty, dotace, výkazy apod., delší nepřítomnost poznali. Na druhou stranu v dnešní době se spousta věcí dá komunikovat a vyřešit elektronicky. Věřím ale tomu, že ani v Okříškách to mnoho lidí ani nezaznamenalo. Což svědčí o jednom – úřad městyse a Technické služby mají dobře nastavené postupy a bez problémů fungují i když je starosta v cizině. A to je ale přece dobře, tak to má být.

Nicméně teď už jsem zpátky doma, v Okříškách, a těším se, že se budeme potkávat nejen na výše zmíněných společenských akcích, ale každodenně na ulici, v obchodě nebo na radnici. Hlavně si ale společně budeme užívat jaro, snad už konečně i teplo a sluníčko.

Zdeněk Ryšavý, starosta