Přiznejme si to na rovinu – lampička je jedna z těch věcí, kterým většinou nevěnujeme pozornost. Dokud nám ta stará nepřestane fungovat. Nebo dokud si neuvědomíme, že při...
Orientspace
Lukáš Vaculík: Možná jsme si mysleli, že body přijdou snadno a jednoduše
Partneři zpravodajství
Ligové zápasy FC Vysočina na podzim i v celém kalendářním roce 2025 dospěly do svého konce. Nynější období jednoznačně vybízí k hodnocení, plánování a úvahám, tudíž jsme o tradiční rozhovor požádali sportovního ředitele a předsedu klubového představenstva Lukáše Vaculíka. Jak by na úvod obecně okomentoval účinkování FCV v aktuálním ročníku Chance Národní Ligy?
Naše sportovní výkonnost se pohybovala nahoru-dolů. Po dvou úvodních výsledkově nevydařených duelech jsme udělali sérii pěti utkání, v nichž jsme neprohráli a získali jsme 11 cenných bodů. Tým v daný moment vypadal velmi zajímavě i z hlediska předváděné hry a všichni jsme věřili, že by se mohl pohybovat ve vyšších patrech tabulky. Určitý vrchol přišel s mediálně hodně sledovaným přestupem levého obránce Youssoupha Mbodjiho do Slavie Praha. I bez něj jsme se udrželi na vlně a zvítězili jsme v Prostějově.
Následovala reprezentační pauza, po níž přišel výsledkový pád. Možná jsme si sami mysleli, že už to půjde snadno a jednoduše. Jenže jsme nezvládli domácí zápas s Žižkovem a výsledky se otočily v náš neprospěch. Sedm zápasů v řadě jsme nevyhráli, z toho jsme zaznamenali pět porážek. Logicky jsme se dostávali pod stále větší tlak, který zejména mladým hráčům svazoval nohy.
V závěru podzimu navíc došlo k odchodu celého trenérského týmu v čele s koučem Markem Jarolímem do Karviné, takže mančaft čtyři kola před koncem sezóny převzal Jiří Lerch se svým novým realizačním týmem. Pod jeho vedením se nám podařilo herní a výsledkovou krizi zastavit, když jsme odvezli bod z Kroměříže a na svém stadiónu jsme výrazně porazili juniorku Sparty. Podzimní bilance 16 bodů z 16 utkání samozřejmě není dle našich představ. Jsem přesvědčen, že tým má na lepší bodový výsledek. Nějakých 20-21 bodů by mu slušelo mnohem více a přezimování by pro nás bylo rozhodně příjemnější.
Kdy nastal výše popsaný výsledkový zlom a čím si jej vysvětlujete?
Při zpětném vyhodnocení vidím jako klíčový již zmíněný domácí duel s Žižkovem po reprezentační přestávce. Možná v našem mladém kádru nastal po tříbrankovém vítězství v Prostějově, jehož závěr jsme odehráli opravdu excelentně, pocit, že už všechno umíme a že se na bodové vlně povezeme i nadále. Je to klišé, ale každý zápas začíná za stavu 0:0 a každý je úplně jiný. Pokud do něj proti kvalitně připravenému soupeři nedáte veškeré nasazení a soubojovost, a ještě inkasujete lacinou úvodní branku, tak vás to vytrestá. My ke všemu ještě před poločasem přišli o vyloučeného Víta Beneše a dostali jsme do šaten druhý gól, čímž bylo prakticky po zápase.
Z výsledkové krize jste se poté dlouho nemohli vyhrabat…
S juniorkou Slavie a na Zbrojovce jsme poté odehráli dobré zápasy, ale najednou jsme je nebyli schopní výsledkově strhnout na naši stranu. Hráči o sobě začali pochybovat, a ač jsme mnohdy byli herně lepší, tak protivníci nás trestali skoro ze všeho a body nepřicházely. Vyvrcholením trápení byl duel ve Vlašimi, kde konečná prohra 3:0 rozhodně neodpovídala dění na hřišti. Jen Adrián Čermák tehdy mohl vstřelit tři branky.
Jaké změny v systému hru a herním projevu přinesl nový kouč Jiří Lerch?
Hodně se zaměřil na defenzivní stránku a organizaci hry, stejně tak i na individuální zodpovědnost hráčů, což se ve čtyřech duelech pod jeho vedením rozhodně projevilo. Soupeři si proti nám najednou začali vytvářet jen minimum příležitostí. Velká škoda, že jsme z duelů s Českými Budějovicemi a v Táboře nějaké body nezískali, protože z hlediska předvedené hry či počtu vytvořených šancí jsme na to rozhodně měli. Bohužel, soupeři opět trestali minimum našich chyb či lehkovážností.
Neříká se to jednoduše, ale situace se vlastně opakuje. Tým už čtvrtou sezónu v řadě bude čelit sestupové hrozbě. Jak z tohoto kruhu vybřednout?
Abychom stabilizovali výkonnost a stále se nezmítali mezi lepšími a horšími sériemi výsledků, tak by skladba kádru musela být malinko jiná. Na základě pevnějšího finančního zázemí klubu by v něm figurovalo více zkušených fotbalistů střední generace. Zatím jsme ale v situaci, kdy dáváme příležitost našich odchovancům a talentovaným mladíkům ze zahraničí, neboť jejich přestupové transfery o úroveň výše jsou důležitou součástí klubového rozpočtu. Zhruba od roku 2018, kdy došlo k rozpadu Skupiny PSJ, nemáme takovou ekonomickou sílu, abychom kádr v Jihlavě udrželi pohromadě třeba dva roky a rozpočet dotvořili z finančních zdrojů generálního partnera, či významných partnerů klubu.
Slouží ke cti našeho mládežnického úseku a scoutingu, že jsme schopní kvalitní hráče pro nejvyšší soutěž vychovávat a generovat z toho finanční prostředky, které jsou napříč všemi druholigovými kluby nepochybně nejvyšší. My jsme tak i bez generálního sponzora schopní pracovat s vyrovnaným a zajištěným rozpočtem. Následně logicky opakovaně čelíme výzvě, jak tyto odcházející fotbalisty nahradit, aniž by došlo ke znatelnému poklesu výkonnosti celého týmu.
Který podzimní duel považujete za nejvydařenější a naopak?
V čerstvé paměti mám domácí utkání se Spartou, které jsme v nelehké situaci zvládli dominantně a vyhráli jsme 4:0. Cením si vítězství v Brně proti Artisu, kam jsme přijeli po dvou úvodních porážkách a proti celku s řadou individualit jsme zvítězili 3:0. Skvěle nám vyšel i zápas v Prostějově, v jehož závěru jsme skutečně hráli tak, jak bychom se chtěli prezentovat co nejčastěji.
Nejméně se mi líbil domácí duel s Žižkovem, který nám všem po vydařené bodové sérii, kdy jsme začali myslet na horní patra tabulky, přinesl velké zklamání. Nemyslím si však, že bychom na podzim odehráli zápas, v němž bychom herně vyloženě propadli. A to včetně již popsaného utkání ve Vlašimi, který klidně mohl skončit v náš prospěch.
Jaká vlastně je II. liga v porovnání s předchozími ročníky? Zdá se, že je stále těžší, přibývá kvality, cizinců a finančně silných klubů...
Český klubový fotbal jde po všech stránkách nahoru a je stále atraktivnější, což nejlépe demonstruje postavení Česka v klubovém žebříčku UEFA, počet pěti týmů, které jsou nasazovány do evropských pohárů, a jistota jednoho místa v Lize mistrů. Zlepšuje se finanční síla klubů, čemuž výrazně napomáhají jejich noví majitelé a též nárůst plateb ze strany LFA za prodej televizních práv. Tento vývoj se pozitivně projevuje i ve II. lize, kde přibylo finančně silných a ambiciózních klubů. Růst kvality a výkonnosti by samozřejmě nebyl možný bez přílivu zahraničních hráčů, kterých nyní v Česku působí mnohem více, než před pouhými deseti lety. I proto se řada českých fotbalistů, kteří by dříve v pohodě nastupovali v nejvyšší soutěži, musí spokojit s angažmá v Chance Národní Lize.
Nečekalo se u některých odchovanců, že budou v tomto období sportovně dále a budou většími oporami?
To je primárně otázka na ně, nakolik jsou spokojení s tím, že jejich výkonnost není stabilní, nejsou oporami základní sestavy a nefigurují v hledáčku klubů I. ligy. Měli by se nad tím zamyslet, zvláště když se to opakuje pod vícero trenéry, kteří je v FC Vysočina vedli. Věříme, že společnými silami stabilizují svoji výkonnost, pro tým budou pravidelněji získávat body, stanou se oporami a postupně převezmou vůdčí roli.
Překvapil či potěšil Vás svými výkony během podzimu někdo?
Nejvíce na sebe sedmi góly a několika asistencemi upozornil křídelník Míra Křehlík. Potvrdil, že produktivitu má v sobě. Jen škoda pro něj i pro nás, že svých sedm podzimních tref nerozložil do více utkání. Asi bychom díky nim získali více bodů.
Šanci za pačesy chytil stoper David Štětka, který zpočátku nefiguroval v základní sestavě. Vedle Víti Beneše obrovsky rostl nahoru a druholigová Jihlava mu brzy může být malá.
Standardní výkony v defenzivní středu pole podával Adam Pešek. U dalších hráčů už výkony vnímám jako nevyrovnané. Zejména ofenzivní hráči si nedokázali udržet dlouhodobě stabilní formu.
Na které aspekty hry nebo posílení kádru se v zimě zaměříte?
Primárně si hráči musí uvědomit, že ve II. lize si nemohou dovolit sebemenším způsobem podcenit jakoukoliv herní situaci. Velmi dobře to demonstruje zkušený tým Táborska, který tyto klíčové detaily zvládá a opakovaně zápasy vyhrává 1:0. Ano, částečně to souvisí i s herní vyspělostí a věkem fotbalistů, ale přesto věřím, že se na tomto důležitém aspektu dá zapracovat.
Zlepšení samozřejmě musí nastat i v ofenzivní fázi, kde je třeba zapracovat na automatizmech a lehkosti při řešení finálních či předfinálních situací.
Jak jste spokojen s vytížením a herním projevem poměrně početné skupiny hráčů, která v létě zamířila na hostování?
Některé zápasy jsme sledovali a prakticky neustále jsem v kontaktu s trenéry či manažery daných klubů. Nejintenzivnější kontakt byl logicky s Novým Městem na Moravě, kde máme hned pětici mladíků ročníku 2006. Naši hráči ve Vrchovině našli výrazné herní uplatnění a nepochybně přispěli k vydařené podzimní části. Nejvýrazněji na sebe upozornil nigerijský stoper Ibrahim Alkasim, který vypadal velmi dobře i v letní přípravě a nyní věříme, že v zimě začne tlačit i na naše stávající stopery.
Křídelník Dan Bouchner byl v některých zápasech produktivní a nebezpečný, jindy se mu příliš nedařilo. Každopádně potřebuje pravidelně nastupovat a získávat herní sebevědomí. Pravý bek Filip Veselý podával konzistentní výkony, dobře se jevil středopolař Patrik Stoček a útočník Okoye Uchechi byl v některých duelech hvězdou, jindy na trávníku nebyl vidět. Je určitě cenné, že vstřelil 5 branek.
Michal Smutný v Admiře vstřelil 4 góly, ale v závěru podzimu jej zabrzdilo zranění. I v jeho případě asi platí, že se potřebuje co nejvíce vyhrát. Křídelník Ibrahim Usman ve Velvarech příjemně překvapil a upozornil na sebe zajímavými výkony a několika góly. Ve Velvarech působí i defenzivní hráč Maximilien Boussou, u nějž ještě budeme další působení v FC Vysočina zvažovat. Na postech pravého obránce i stopera nyní máme velkou konkurenci.
Zapojí se do zimní přípravy někteří hráči z kádru dorostu? Kteří hosté se vrátí do týmu?
Tentokrát se zařazením některého z dorostenců napočítáme. Spíše bychom v přípravě chtěli vidět co nejvíce hráčů, kteří podzim strávili na hostování v nižších soutěžích. Chceme je konfrontovat s kvalitními soupeři a samozřejmě též s hráči stávajícího kádru. Poté už bude jenom na jejich výkonech a přístupu na každém tréninku a v přípravných duelech, zda si místo v jarním kádru vybojují.
Hodně zvědaví jsme i na osmnáctiletého senegalského křídelníka Ousmane Samboua, který se k týmu připojil až zkraje října. Zaregistrovali jsme jej, s mančaftem se připravoval, zařazovali jsme jej do zápasového kádru a jeho výkony na tréninku měly vzrůstající tendenci. Navíc se dobře adaptuje.
Dojde během zimní přestávky k nějakému pohybu v kádru?
Primárně se soustředíme na to, abychom tým udrželi pohromadě a vhodně jej posílili na jednom či dvou postech. Nevylučujeme doplnění o hráče do středu pole, kde musíme zohlednit zdravotní stav a formu nestárnoucího Matúše Lacka. A obligátně též i do útoku, kde by bylo skvělé mít zde po delší době klasického kanonýra, kterým byl naposledy Standa Klobása. Věřím, že Míra Křehlík se na dvouciferný počet branek na jaře dostane. Každopádně jsem přesvědčen, že jsme po kvalitní zimní přípravě schopní odehrát podobně vydařenou sezónu, jako tomu bylo na jaře 2025.
Konkrétní odchody zatím neplánujeme a budou se odvíjet od toho, jak nám kádr pro jaro vykrystalizuje. Na některých postech máme nyní početní přetlak a je prakticky jisté, že pravidelné herní vytížení budeme chtít nalézt pro levého obránce Muhammada Yahayu, kterého jsme přivedli velmi narychlo po odchodu Mbodjiho. Jenže očekávání nenaplnil a do užší rotace se neprosadil.
Je jasné, že pokud by přišla enormně zajímavá nabídka na některého z našich fotbalistů, tak jí budeme my a daný hráč jen těžko čelit. Rozhodně však nejsme v situaci, že bychom nyní museli někoho prodávat. Zásadní pro nás bude, abychom v rámci našich možností pro jaro sestavili co nejsilnější tým složený z hráčů, kteří v Jihlavě chtějí působit.
Dlouho probíraným tématem je ekonomická situace klubu, zvlášť když uvážíme finanční spirálu, která se v českém profesionálním fotbale roztáčí a přináší velký tlak na mzdy a přestupové sumy. Zvažujete v tomto kontextu případné změny v majetkové struktuře klubu?
Majetková struktura klubu se zatím nemění. Stále hledáme někoho ekonomicky silného, kdo má ke klubu či našemu regionu vztah. A chtěl by FC Vysočina dostat zpět mezi českou elitu. Určitá jednání z hlediska významného sponzorského partnerství či investorského vstupu do klubu vedeme, ale není to téma, které by mělo být dotaženo v horizontu týdnů.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.
2
3
