Podzim je obdobím, kdy se mnohé domácnosti připravují na topnou sezónu, obstarávají si dřevo na topení a objednávají kominíka. Podzimní období a blížící se Vánoce navíc vybízejí k návštěvě lesa, například pro sběr hub, přírodních dekorací, jmelí nebo výběr vánočního stromečku. Co si můžeme bez postihu odnést z lesa? Jak často musíme nechat zkontrolovat komín a kdy je nutná jeho revize? A proč se nevyplatí zákonné povinnosti podceňovat?
Co si ne/můžeme odnést z lesa?
Chování návštěvníků v lese upravuje zákon o lesích. „Dle tohoto zákona má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Při vstupu do lesa je každý povinen zejména přizpůsobit své jednání stavu prostředí a zvýšenému nebezpečí v lese a dbát na bezpečnost.“ Dále si návštěvník musí počínat v lese tak, aby nedocházelo zejména k ohrožování nebo poškozování lesů.
„Mezi práva návštěvníků lesa patří sběr lesních plodů a suché na zemi ležící klestí, a to pouze pro vlastní potřebu,“ vysvětluje Hekšová a doplňuje: „Při tom je návštěvník povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.“ Jaký je však rozdíl mezi dřevem a klestím? Dle Lesů ČR se za klest považuje přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nemají na silnějším konci větší průměr než 7 centimetrů bez kůry. Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že mezi práva návštěvníků nepatří nošení stromečků z lesa ani sběr jmelí.
V lesích je také zakázáno zejména rušit klid a ticho, poškozovat či těžit stromy a keře, vyzvedávat semenáčky a sazenice lesních dřevin, sbírat jejich semena, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do oplocených míst či míst označených zákazem vstupu, pohybovat se na kole, na koni, na lyžích nebo na saních mimo lesní cesty a vyznačené trasy, kouřit, znečišťovat les odpady, rozdělávat otevřený oheň či tábořit mimo vyhrazená místa.
Naopak houby, borůvky a další lesní plody si můžeme odnášet z lesa pro vlastní potřebu, a to i ze soukromého lesa, pokud při jejich sběru les nepoškozujeme. Zákon přitom nestanoví žádný konkrétní množstevní limit. Výjimkou jsou zvláště chráněné druhy hub, jejichž sběr je zakázán. V některých chráněných územích mohou navíc platit přísnější pravidla. Vlastník lesa může v zákonném rozsahu povolit výjimku z některých zákazů.
Před zatopením nezapomeňte na kominíka
S příchodem chladnějších dnů začínají domácnosti intenzivněji využívat krby, kamna a kotle. Vedle zajištění dostatečného množství paliva je proto důležité věnovat pozornost také stavu komína a dalších částí spalinové cesty. Povinnosti související s jejich údržbou upravuje zákon o požární ochraně a vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.
„V praxi bývá kontrola komína často zaměňována s jeho revizí,“vysvětluje Eduarda Hekšová. Kontrola spalinové cesty se provádí pravidelně, zpravidla jednou ročně, a to oprávněnou osobou v oboru kominictví, která posuzuje zejména technický stav spalinové cesty, její bezpečnost a schopnost řádně odvádět spaliny. Konkrétní lhůty se odvíjejí zejména od druhu paliva a spotřebiče. Po provedené kontrole by měl spotřebitel obdržet písemnou zprávu. Kominík ji musí předat neprodleně, nejpozději do deseti pracovních dnů. „Doporučujeme ji pečlivě uschovat, protože může být důležitá například při řešení pojistné události,“ doplňuje Hekšová.
Revize je naopak prováděna pouze osobou s příslušnou kvalifikací revizního technika spalinových cest a je vyžadována v konkrétních případech stanovených právními předpisy, například před uvedením nové spalinové cesty do provozu, po stavební úpravě komína, při změně druhu paliva, v zákonem stanovených případech výměny spotřebiče nebo po komínovém požáru.
Co hrozí při zanedbání povinností?
Pravidelná údržba komína není pouze formální povinností. Zanedbané čištění může vést k nahromadění sazí a vzniku komínového požáru. Vadná spalinová cesta může rovněž způsobit únik nebezpečných spalin do obytných prostor. Při vzniku požáru se navíc může zkoumat, zda vlastník nebo provozovatel dodržel povinnosti související s bezpečným provozem spalinové cesty. Jejich porušení může mít dopad také na posouzení pojistné události, zejména pokud existuje příčinná souvislost mezi zanedbanou údržbou a vzniklou škodou.
„Před zahájením topné sezóny se proto vyplatí včas objednat kominíka, zkontrolovat stav topného zařízení a uschovat si doklady o provedené kontrole,“ uzavírá Eduarda Hekšová z dTestu.
Pokud mají spotřebitelé otázky k tomuto tématu, mohou se obrátit na bezplatnou spotřebitelskou poradnu dTestu, a to elektronicky na www.dtest.cz/spotrebitelska-poradnanebo telefonicky na číslo 299 149 009.
Kontakt pro média: Lucie Korbeliusová, media@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci dTestu nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.