Pokojíček pro setkávání s dětmi
Prosklenými dveřmi vcházím do budovy odboru sociálních věcí, který sídlí na adrese Vrchlického 16. Na zdi vstupní chodby tu visí plakáty s pěstounskou tématikou. „Hledáme pěstouny! Principem pěstounské péče je podpora a rozvoj vztahů s biologickou rodinou, pokud jsou v zájmu dítěte,“ začítám se do letáčků, zatímco ke mně přichází Dana Živnůstková, vedoucí oddělení náhradní rodinné péče. „Hlavní motivací budoucího pěstouna musí být zejména pomoc dítěti. Pěstoun o dítě osobně pečuje, ale rodiče i nadále zůstávají jeho zákonnými zástupci,“ vysvětluje mi hned na začátku našeho setkání.
Společně pak scházíme po schodech k pokojíčku. Hnědými dveřmi nejprve vstupujeme do takzvané čekárny. „Jak ale sama vidíte, snažíme se, aby už tato čekací místnost byla co nejútulnější,“ říká mi Dana Živnůstková a bere do ruky látkovou panenku. Zdi zdobí barevné obrázky, pro pohodlí dětí jsou tu oblíbené velké zelené sedací vaky nebo gauč, pro menší tu pak nechybí kreslicí tabule s barevnými fixkami a spousta hraček.
Čekárna u pokojíčku
Podobně vypadá i sousední místnost, samotný pokojíček. „Tady u toho velkého stolu si s menšími dětmi povídáme o tom, co je trápí a s čím bychom jim mohli pomoci. Někdy se tu setkávají i biologičtí rodiče se svými dětmi, které jsou třeba právě v pěstounské péči,“ vysvětluje mi Jan David Dvořák z oddělení náhradní rodinné péče.
Společně si sedáme ke stolu, kde běžně mluví s dětmi z problémových a nefunkčních rodin. „A právě to si musí lidé, kteří se chtějí stát pěstouny, uvědomit. Děti, pro které náhradní rodiny hledáme, mají za rodiče často alkoholiky nebo uživatele návykových látek. Od mala si tak nesou velkou psychickou zátěž,“ vysvětluje mi Dana Živnůstková.
„Míváme tu i děti týrané a zneužívané. Často se v rodinách, do kterých se narodí, vaří i drogy a oni jsou úplně stranou. Nikdo je neobjímá a neříká jim: mám tě rád/ráda. Takové děti často poznáte i podle toho, že odejdou s kýmkoliv, i když vás vidí třeba poprvé. Jsou lačné po péči a objetí,“ dodává Jan David Dvořák.
Stát se pěstounem trvá podle pracovníků odboru sociálních věcí zhruba rok. „Je nutné absolvovat vstupní pohovor a psychologický posudek, který ukáže, jestli se člověk vůbec zvládne postarat o cizí dítě. Přeci jen je to něco jiného, než vychovávat vlastní. A pak je potřeba projít odbornými kurzy. Na konci toho všeho je člověk zařazen na seznam a čeká, až bude natypován ke konkrétnímu dítěti,“ uvádí mě do obrazu sociální pracovník.
Odbor sociálních věcí ve správním obvodu Jihlavy v současnosti eviduje celkem 95 pěstounů, kteří pečují o 171 dětí. Nové žádosti o pěstounskou péči přijali v letošním roce zatím tři a o pěstounskou péči na přechodnou dobu dvě.
Základní informace k náhradní rodinné péči najdete na www.jihlava.cz nebo se můžete obrátit přímo na vedoucí oddělení náhradní rodinné péče jihlavského magistrátu Danu Živnůstkovou dana.zivnustkova@jihlava-city.cz.
Dny otevřených dveří Vrchlického 16
Pondělí 26. května 8:00 – 17:00
Středa 28. května 8:00 – 17:00
Pátek 30. května 8:00 – 12:00
Na den otevřených dveří zve zájemce i Poradna náhradní rodinné péče v Telči, a to v pondělí 26. května 2025 od 9:00 do 16:00 hodin na adrese náměstí Zachariáše z Hradce 70, Telč.
Co vás čeká?
Ačkoliv Poradna náhradní rodinné péče sídlí v Telči, dlouhodobě doprovází pěstouny z celé Vysočiny, včetně těch z Jihlavy a okolí. Služby poradny jsou určeny všem, kteří potřebují odbornou pomoc, podporu nebo informace o náhradní rodinné péči.
