Jihlavské psycholožky Eva Libánská a Zuzana Marečková Kloudová poradily, jak budovat psychickou odolnost u dětí a dospívajících. Přednáška se uskutečnila v rámci projektu MAP IV ORP Jihlava.

Tři až šest měsíců. Tak dlouhá bývá průměrně čekací doba na konzultaci u dětského psychologa. I tento fakt ilustruje, jak v posledních letech přibývá psychických obtíží u dětí a dospívajících. Podle odhadu odborníků z Národního ústavu duševního zdraví je v Česku 140 tisíc dětí a mladistvých, kteří se potýkají s úzkostnými poruchami.

Jak vyzrát nad strachy dětí a jaká je prevence, přibližují zkušené jihlavské psycholožky a terapeutky Eva Libánská a Zuzana Marečková Kloudová. „Základem, který bychom si pro každé dítě a dospívajícího přály, je přítomný, poslouchající a vnímající rodič,“ shodují se.

Říká se, že současná generace dětí a dospívajících je čím dál tím méně odolná vůči stresu. Děti nejsou schopné mu dostatečně odolávat, jsou příliš úzkostné. Také se říká, že jsme jako rodiče vychovali generaci „snowflakes“ (sněhových vloček – přecitlivělých dětí). Jak to vnímáte z pohledu psycholožek? Obrací se na vás více rodičů s žádosti o pomoc při řešení problémů svých ratolestí?

Vidíme tento trend – ač možná nelogicky – vlastně pozitivně. Mnoho rodičů i dětí se dnes obrací na odborníky kvůli pomoci se zvládáním obtíží a emocí, což je krok správným směrem. To, že se více mluví o duševním zdraví, znamená, že mladí lidé mají větší povědomí o tom, jak se s emocemi vyrovnávat. Tímto způsobem se vytváří prostředí, které podporuje odolnost a zdravé zvládání stresu. Termín „snowflakes“ často označuje přecitlivělost, ale z psychologického hlediska je to spíše důkaz toho, že mladí lidé mají větší prostor pro vyjádření svých emocí a hledání pomoci. Nesmíme navíc zapomínat, že během citlivých let měli ve vývoji mnoho velkých světových událostí, které jejich vývoj ovlivnily.