Eva Rosendorfská pracuje na jihlavském odboru technických služeb

Ke kuželkám se dostala už v osmi letech. „U nás je to v podstatě rodinná tradice, podobně jako u většiny kuželkářů,“ říká Eva Rosendorfská. Silný vztah ke sportu si postupně vybudovala nejen kvůli výkonům na drahách, ale i díky lidem kolem sebe.

Letošní sezonu přitom osobně prožívala jinak, než by si přála. Od začátku ji provázely zdravotní komplikace, které výrazně omezily její herní možnosti. „Můj přínos týmu byl letos spíš v podpoře, vytváření pozitivní atmosféry a dodávání motivace než ve sportovním výkonu,“ popisuje.

Jihlavské kuželkářky přesto prožily sezonu, na kterou se bude v klubu dlouho vzpomínat. V poháru České kuželkářské asociace získaly zlato a výkonem 2500 bodů překonaly národní rekord. „Z předchozích ročníků jsme už měly stříbro i bronz, takže cíl byl jasný – konečně dosáhnout na zlato. To, že se nám podařilo překonat rekord, který do té doby držela právě Jihlava, byla pomyslná třešnička na dortu,“ říká.

Další velký úspěch přišel v první lize. Druhé místo zajistilo týmu účast na evropském turnaji v Srbsku. V historii jihlavského ženského týmu se dosud nikdy nepodařilo dosáhnout na stupně vítězů. O konečném pořadí se navíc rozhodovalo až v posledním kole. „Nikdo nic nevypustil, bojovalo se do posledních hodů,“ vzpomíná.

Největší sílu současného týmu vidí v soudržnosti. „Jednoznačně kolektiv a individuální kvalita hráček. Dobrá atmosféra se výrazně promítá i do výkonů na drahách. Táhneme za jeden provaz i v náročných momentech,“ říká Eva Rosendorfská.

Na kuželkách ji baví hlavně pocit z dobře zahraného hodu. „Ten charakteristický zvuk padajících kuželek přinese okamžitou radost i satisfakci. Člověka to žene dál,“ vysvětluje. Stejně důležitá je pro ni ale parta, sdílené emoce po výhrách i prohrách a vzájemná podpora.

Veřejnost podle ní často netuší, jak náročný soutěžní kuželkářský sport je. „Pořád ho někteří vnímají jako hospodský sport, ale realita je úplně jiná. Kuželky vyžadují techniku, koordinaci, fyzičku i maximální koncentraci během všech 120 hodů,“ upozorňuje.

Eva Rosendorfská pracuje na jihlavském magistrátu na odboru technických služeb. Věnuje se tam vodohospodářským projektům, a to od přípravy až po realizaci staveb a obnovu infrastruktury. Řeší také hospodaření s dešťovou vodou, spolupráci s projektanty, správci sítí i státní správou. „Kolegové o kuželkách vědí a sezonu se mnou hodně prožívají. Jejich podpora je pro mě velká motivace,“ dodává.

Největšími fanoušky zůstávají ale prarodiče. Právě od nich se její cesta ke kuželkám začala odvíjet. „Moje sportovní působení dlouhodobě sledují a hodně tím žijí. Podpora ale přichází i od širší rodiny a kamarádů. Zajímají se o výsledky, ptají se, jak se týmu daří, a sledují zápasy i přes streamy. Moc si vážím toho, že za námi stojí tolik lidí,“ říká s vděčností.