Darování krve podle dárců nebolí

„V počítači vidím, že máte krevní obraz v pořádku,“ usmívá se blonďatá sestřička na devětačtyřicetiletou Hanu, která dorazila darovat krev už po třiatřicáté. „No tak to jsem ráda,“ oplácí jí úsměv dárkyně. „Teď vám ještě změřím tlak, vyhrňte si prosím rukáv,“ dodává zdravotnice a bere do ruky tlakoměr. „I ten je v pořádku. V darování krve vám tak dnes nic nebrání,“ uzavírá krátké vyšetření.

S dárkyní přecházíme do prosvětlené čekárny a sledujeme displej nade dveřmi odběrové místnosti. Když se nade dveřmi rozsvítí naše číslo – 16 - vcházíme dovnitř. Pokud byste čekali pochmurný nemocniční pokoj, budete překvapeni. Do místnosti velkými okny dopadají ranní sluneční paprsky a panuje tu dobrá nálada..

 Hanka míří na tyrkysové lehátko s velkou čtyřkou. „Dobré ráno, natáhněte prosím ruku. Cítíte se dnes dobře?“ ptá se další sestřička dárkyně, zatímco si připravuje potřebné vybavení k odběrům. „Výborně,“ odpovídá jí okamžitě Hanka a bere si do ruky červený rehabilitační míček ve tvaru srdíčka. „Během celého odběru ho mačkám, aby krev lépe proudila,“ vysvětluje mi. „Paní už je zkušená, vše už zná,“ usmívá se sestřička a dodává: „Dnes tedy vezmeme opět 450 mililitrů. Podívejte, krev už začíná proudit do odběrového vaku,“ upozorňuje nás.

 Hanka přišla darovat krev už po třiatřicáté

Celý proces ubíhá velmi rychle. Bavíme se o počasí i o tom, že Hanku čeká poznávací cesta po Číně. „Nezapomeňte, že po téhle dovolené se doporučuje darovat krev nejdříve po 6 měsících,“ upozorňuje jí sestřička a žena přikyvuje. „Běžně chodím čtyřikrát do roka po třech měsících. Ale po tomto odběru přijdu nejdříve až na podzim,“ vysvětluje mi Hanka.

Celý proces darování krve uběhne rychle, vak je naplněný za šest a půl minuty. „No, tak dneska to bylo rychlé,“ usměje se sestřička, zatímco dárkyni vytahuje jehlu z ruky. Mezitím jí další zdravotnice přináší odměnu. „Tady máte stravenku a nezapomeňte si dát v naší jídelně párek,“ připomíná jí.

Cestou do jídelny mi Hanka vypráví, že o darování krve přemýšlela dlouho. „Chyběla mi ale odvaha,“ přiznává. Nakonec ji přesvědčila akce Daruj krev s Českým rozhlasem. „Od té doby jsem tu byla už 33x a teď útočím na zlatou plaketu MUDr. Jana Janského za čtyřicet odběrů,“ říká s úsměvem. Na darování se vždy těší „Je tu příjemný personál a pokaždé odcházím s dobrým pocitem. Těch 450 mililitrů někomu pomůže — a mně neubyde. Krev se obnoví do dvou týdnů,“ dodává.

Podobně to vidí i další dárci. „K dárcovství mě před 12 lety přivedla kamarádka. Snažím se chodit pravidelně. Mám za sebou už přes čtyřicet odběrů. Pokud o tom někdo také přemýšlí, určitě se nemusí ničeho bát. Kromě toho, že je tu příjemné prostředí i personál, nebolí to,“ ujišťuje mě v čekárně Ondřej.