Ve více než stole­té historii třebíčské atletiky stála za úspěchy sportovců řada trenérů, z nichž nejzná­mějšími jsou Emil Novák, Jan Nechvátal, Ivan Trojan a pře­devším Pavel Svoboda. Pojď­me si postupně představit ty, kteří v atletickém oddíle Spartaku Třebíč zůstali aktiv­ní i v současné době.

Doyenem mezi nimi je Vra­tislav Fišera, který do Třebíče přišel z LIAZu Jablonec v po­lovině osmdesátých let, takže není divu, že jeho rukama pro­šli i někteří z jeho současných trenérských kolegů, přede­vším Petr Veleba, Josef Vomela a Jiří Kliner.

Petr Veleba sice jako žáček začínal u Ivana Zymáka, jeho mládežnické úspěchy (např. bronz z mistrovství ČSSR mladšího dorostu z r. 1986 v běhu na 100 m př.) jsou však už spojeny s Vráťou Fišerou. Zatímco Petr brzy odešel stu­dovat nejprve do Prahy, kde byl členem Rudé hvězdy, pak do Olomouce, za niž hostoval v I. lize, Vráťovi zůstal jiný překážkář a především sprin­ter: Pavel Beroun, který byl s výjimkou vojny v Dukle Hodonín dlouholetou jednič­kou třebíčského celku mužů. Z jeho individuálních výsled­ků je třeba připomenout ales­poň dva tituly mistra Moravy a Slezska v běhu na nom pře­kážek v letech 1995 a 1996. Z dívek tehdejší Fišerovy tréninkové skupiny zanechala největší stopu opět sprinterka a překážkářka Pavla Karaso­vá. Její okresní rekordy na 100 a 200 metrů překonala až Pet­ra Tomanová z další generace Vráťových svěřenkyň, zatímco její československý žákovský rekord na 80 m překážek ne­bude překonán nikdy, protože od r. 2000 běhají žákyně stej­ně jako chlapci překážkovou stovku.

Souběžně s vedením tré­ninkové skupiny rozjel Vraťa Fišera na škole, kde učil (tehdy ZŠ Gagarinova, dnes Benešo­va), projekt sportovních tříd. První z nich byla naplněna ve školním roce 1985/86 a už v r. 1993 byli absolventi sportovek Pavel Hykl, Stanislav Březina, Jiří Srba, Karel Dobrovolný, Petr Nožička, František Bartoš, Petr Toman, Alexandr Haman, Dušan Koreš a Petr Jelínek oporami družstva mužů, které po vítězství v divizi postoupi­lo do n. ligy. Ještě výraznější bylo zastoupení dívek z atle­tických tříd mezi ženami, kte­ré v r. 1995 vybojovaly a až do r. 2001 držely I. ligu: Iva Skorocká, Lucie Sichertová, Gabriela Křivánková, Petra To­manová, Dita Varmužová, Iva­na Pavlíková, Marta Karaso­vá, Marta Gotthansová, Hana Chvátalová, Gabriela Mandá­tová, Miriam Dušková, Miluše Gachová, Lucie Macháčová, Helena Navrátilová, Anna Na­vrátilová, Anna Kostihová, Iva Mohelská, Michaela Irovská, Žaneta Drápelová a Petra Ludanyiová.

Z těch, které Vraťa trénoval přímo, nejvíce uspěli Pavel Hykl, dorostenecký mistr ČR ve skoku dalekém z r. 1993, který vzápětí odešel do Dukly Praha, z děvčat už jmenovaná Petra Tomanová a Gabriela Křivánková (v r. 1994 junior­ská mistryně Moravy a Slez­ska v dálce v hale, v r. 1995 okresní rekordmanka ve stejné disciplíně).

Kromě vedení atletických tříd a své vlastní tréninkové skupiny byl Vraťa Fišera až do r. 1996 také předsedou atletic­kého oddílu. V druhé polovině devadesátých let své atletické aktivity utlumil, brzy se však po výzvě Pavla Svobody vrátil zpět, stal se podruhé předse­dou oddílu a na svém novém působišti, na ZŠ Okříšky, ob­jevil pro atletiku řadu dalších talentů, z nichž nej výraznější jsou Pavla Kosielski (v r. 2018 třetí na MČR žactva v dálce), Petr Pekárek (v r. 2019 šestý na MČR dorostu ve skoku vy­sokém), Nela Fialová (stříbrná z letošního přeboru Vysočiny v trojskoku žen v hale) a pře­devším Renata Láníková, výškařka s bilancí medailí z MČR 7 - 4 - 3 od prvního bronzu v žactvu v r. 2020 po letošní halový bronz mezi ženami, dále s účastmi na MS juniorů v r. 2024 a ME juniorů v r. 2025 a nejnověji s třetí příč­kou v anketě Sportovec Kraje Vysočina v kategorii junior roku. V současné době vede Vraťa dále svou tréninkovou skupinu a je předsedou Kraj­ského atletického svazu.