Jak byste celkově zhodnotila letošní srpnové soustředění?

Letošní soustředění bych zhodnotila jako velmi vydařené. Měly jsme před sebou spoustu práce, ale závodnice do toho šly s obrovským nasazením a energií. Bylo krásné sledovat, jak se každý den posouvají dál. A přestože jsme občas bojovaly s únavou, úsměvy na ledě i mimo něj dokazovaly, že jsme si společný týden opravdu užily.

Na čem jste s jednotlivými týmy během týdne pracovaly?

Zaměřily jsme se především na nové jízdy pro nadcházející sezónu, technické prvky, synchronizaci a celkový projev na ledě. Každý tým pracoval podle svých aktuálních potřeb. Snažily jsme se skládat jednotlivé dílky skládačky tak, aby z nich postupně vznikl krásný a fungující celek.

Podařilo se už týmům sestavit a propojit jejich letošní volné jízdy?

Ano, podařilo. Některé jízdy jsou už propojené téměř celé, u jiných ještě dolaďujeme jednotlivé detaily. Ale základ je hotový a to je vždycky velký krok. Teď už jen přidat jistotu, výdrž a pár tisíc opakování... No dobře, možná ne tisíc, ale závodnice by řekly, že určitě ano.

Jak probíhalo nacvičování nových choreografií a na co jste se při něm nejvíce zaměřovaly?

Nacvičování bylo intenzivní, ale zároveň velmi kreativní. Soustředily jsme se nejen na správné postavení a přesnost formací, ale také na to, aby závodnice rozuměly příběhu programu a dokázaly ho divákům předat. Synchronizované bruslení není jen o tom být ve správný čas na správném místě, ale také o emocích a společném zážitku.

Co dalšího zahrnovalo letošní soustředění kromě skluzů na ledě?

Program byl opravdu pestrý. Kromě tréninků na ledě jsme se věnovaly atletice, suché přípravě, kondičním cvičením, posilování, protahování a týmovým aktivitám. Důležitou součástí byl také odpočinek a regenerace, i když bych řekla, že právě tato disciplína bývá někdy pro sportovce nejtěžší.

V čem podle vás udělaly jednotlivé týmy největší pokrok oproti začátku soustředění?

Největší posun jsem viděla v jistotě a sebevědomí. Na začátku týdne byly nové prvky a choreografie trochu velkou neznámou, ale postupně si je závodnice osvojily a začaly jim věřit. Zároveň se výrazně zlepšila spolupráce v týmech.

Co ještě týmy čeká doladit, než budou jejich jízdy připravené na nadcházející sezonu?

Čeká nás především pilování detailů. Právě detaily často rozhodují o tom, jestli program působí dobře, nebo výjimečně. Budeme pracovat na rychlosti, čistotě provedení, jednotnosti pohybů a celkové prezentaci programů. Teď začíná ta část práce, která na první pohled není tolik vidět, ale o to důležitější je.

Bylo během soustředění něco, co vás mile překvapilo?

Mile mě překvapila atmosféra napříč všemi týmy. Závodnice se navzájem podporovaly, pomáhaly si a vytvářely prostředí, ve kterém se dobře pracovalo. Také mě potěšilo, jak rychle dokázaly přijímat nové informace a převádět připomínky do praxe. Současně bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří naši činnost podporují a přišli se na závěr soustředění podívat, co jsme s děvčaty za celý týden zvládly.

Jak důležitou roli hrála během týdne týmová spolupráce a vzájemná podpora závodnic?

V synchronizovaném bruslení je týmová spolupráce naprosto zásadní. Můžete mít skvělé jednotlivce, ale bez vzájemné důvěry a podpory nevznikne silný tým. Právě během soustředění bylo krásně vidět, že když jedna závodnice potřebuje pomoc, ostatní jsou připravené jí ji podat. A přesně takové prostředí pomáhá růst nejen sportovně, ale i lidsky.

Co byste si přála, aby si závodnice ze soustředění odnesly kromě nových dovedností a zkušeností?

Přála bych si, aby si odnesly radost z pohybu, chuť na sobě dál pracovat a vědomí, že velké cíle vznikají z malých každodenních kroků. Také bych byla ráda, kdyby si uchovaly nová přátelství, společné zážitky a pocit, že jsou součástí něčeho výjimečného. Medaile jsou krásné, ale vzpomínky a silný tým dokážou vydržet mnohem déle.

Sdílejte článek