„To bych přece odhalil“ a „Mně se to stát nemůže“ jsou typické věty obětí podvodů. Policie zaznamenává jejich rapidní nárůst zejména v kyberprostoru. Nátlaku podlehnou nejen senioři, ale často i osoby středního věku. Poznáte falešného bankéře či podvodný e-shop?

Kyberpodvodů v České republice podle policie výrazně přibývá. Na straně útočníků nejde jen o jednotlivce, kteří zkoušejí štěstí, ale často o organizované skupiny využívající promyšlené scénáře a časový tlak, které cíleně působí na emoce obětí. I proto je důležité, aby senioři i jejich blízcí znali a vnímali základní varovné signály. Podvod obvykle nezačíná složitým technickým útokem, ale obyčejnou zprávou, reklamou nebo telefonátem, který má člověka přimět k rychlé reakci.

Nátlak jako spouštěč obranných mechanismů

„Riziko představují e-maily, SMS zprávy a telefonáty, které se tváří jako zpráva od banky, policie, pošty nebo doručovací společnosti. Spotřebitel se v nich zpravidla dozvídá, že jeho účet je v ohrožení, balík čeká na zaplacení dobírky, případně cla nebo je nutné potvrdit platbu a jiné údaje. Dále vás volající ‚poučí‘, že nemáte nikomu volat, abyste neohrozili průběh vyšetřování,“ sděluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Podstatné je, že banka, policie ani například dopravce vás nebude nutit, abyste pod tlakem zadávali citlivé údaje po kliknutí na odkaz v příchozí zprávě nebo diktovali přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Příchozí odkazy je vhodné ignorovat a neklikat na ně. „Seniorům i jejich blízkým doporučujeme, aby si doma nastavili jednoduché pravidlo: pokud zpráva vyvolává nepříjemný pocit, tlačí do rychlých rozhodnutí, popřípadě slibuje mimořádnou výhodu, poraďte se s někým blízkým nebo s naší spotřebitelskou poradnou,“ radí Hekšová.

Riziko přichází i od „blízkých“, kteří vás v SMS zprávě vyzvou, abyste v konverzaci pokračovali v chatovací aplikaci, a následně vás požádají o převedení určité částky na účet z důvodu nenadálé situace. I pro tyto případy si nastavte pravidlo. Pokud v rodině či okruhu přátel bude vznesen požadavek na zaplacení určité částky, potvrďte si podrobnosti osobně či alespoň po telefonu.

Nestyďte se, stát se to může opravdu každému

Pokud už spotřebitel zadal údaje z platební karty nebo bankovnictví, měl by okamžitě kontaktovat banku a kartu zablokovat. Důležité je uchovat potvrzení objednávky, komunikaci, adresu webu, číslo účtu i snímky obrazovky. Za svou zkušenost se však v žádném případě nestyďte a sdělte ji blízkým co nejdříve. Obětí podvodu se stane i člověk mladý, vzdělaný a intelektuálně zdatný. Ten naopak může podlehnout dojmu, že by se mu podobná věc stát nemohla.

„Podvodníci vás často osloví, když jste zaneprázdnění a vaše pozornost se tříští. Zbytečným studem se pak spotřebitelé často připravují o možnost efektivní reakce, která může snížit rozsah škody a pomoci ochránit další spotřebitele,“ uzavírá ředitelka dTestu.

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci dTestu nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.