Oproti utkání v Litoměřicích se Dukla prezentovala daleko aktivnější a týmovější hrou, čímž dokázala napravit zaváhání z minulého kola. „Oproti minulému zápasu jsme hráli víc kolektivně, doplňovali jsme se všude, kde jsme mohli, hráli jsme pospolu. Škoda, že nám tam nepadlo víc šancí, že jsme to táhli takovou dobu, a nakonec jsme měli trochu štěstí,“ komentoval středeční výkon střelec vyrovnávací branky Lukáš Mareš.
Hlavně v prvních dvou třetinách svěřenci Viktora Ujčíka a Karla Nekvasila svého soupeře značně přestříleli. Větší aktivitu však v úvodní gól nepřetavili. Jak si neproduktivitu vysvětlit? „Těžko říct. Jejich gólman zachytal dobře. Věděli jsme, že má dobrý průměr a nedostávají tolik gólů. Snažili jsme se střílet a naštěstí tam něco padlo,“ hodnotil jihlavský obránce.
Střeleckou převahu Dukly tak prolomil až v 52. minutě v přesilové hře ránou od modré právě Mareš. „Šli jsme jako třetí lajna na konec přesilovky, Jáchym výborně vyhrál buly, já jsem si pro ten puk dojel na kruh a vytáhl jsem si ho až k modré. Pak jsem viděl, že Jiránek dobře stojí před bránou, tak jsem zkusil trefit volné místo a naštěstí to tam proletělo,“ přiblížil svou branku šestadvacetiletý bek.
Dlouhá série venkovních zápasů hráče stojí dost fyzických i psychických sil, ty jim však dodává vidina nové arény, která je již těsně před dokončením. Jihlavské však stále čeká dalších osm venkovních utkání. „Záleží na každém, jak k tomu přistoupí, mně to asi osobně nevadí. Jdeme zápas od zápasu a musíme se chystat, že teď hrajeme čtrnáct zápasů venku. Ale těšíme se na novou halu,“ uzavřel s úsměvem jihlavský odchovanec.
