Jihlavský „Havířák“, jak se tady říká průvodu dětí v historických havířských kostýmech, je vždycky velká sláva. Jednou za dva roky se z podzemí přímo na náměstí vyderou mistři směny, měřiči, proutkař, písař, zástupci noční směny a další a další profese a připomenou dávnou slávu královského města Jihlavy, zatímco návštěvníkům ještě duní v uších výstřel městské gardy nebo bubny a dechy studentů a učitelů Základní umělecké školy Jihlava. 

Jenže to už dávno není zdaleka všechno. Roky dlouhá tradice, která sahá až k zakladateli průvodu, dávnému jihlavskému fotografovi Johannu Hauptovi, se postupem času rozrostla až na regulérní třídenní festival plný hudby, jídla, divadel a hlavně setkávání.

Letos se pořadatelé s hlavním hybatelem Milanem Kolářem za podpory Brány Jihlavy vyšvihli s opravdu silným programem. V pátek hrály kapely jak na náměstí, tak ve Smetanových sadech, kde mezi stromy, kostelíkem Svatého Ducha a opulentní stavbou Horácké arény vznikla útulná festivalová oáza. 

V pátek i sobotu střídala jedna kapela druhou a tišší chvíle zaplnily děti svým smíchem u pohádkových představení z dílny legendárních Marčíků. Když padla tma, tančilo se na Zatrestbandu, žaslo se nad hráčskými dovednostmi skupiny Funkin Your Soul nebo se překračovaly hudební hranice s fantasticky naladěnou kapelou N.O.H.A.

Jestli má ale Havíření nějaký vrchol, je to možná trochu překvapivě, komorní, rodinné setkání na Jánském kopečku, v místě, kde je nejstarší jihlavský kostelík obklopený obřími lípami, a v jehož blízkosti se před pár lety našla historická hrnčířská pec. 

Právě tady, ve stínu, panuje úžasná atmosféra. Děti si hrají v té nejoriginálnější herně Sládkovna, kde se dá rybařit, posílat káča nebo přehazovat sushi. Z druhé strany kostela se ozývá harmonika nebo samozřejmě skřipky místního hudebníka Matěje Koláře a za chvíli salvy křiku dětí, co radí při pohádce, jaká zelenina patří do polívky. O to vtipnější je, že se pak vydávají na blízkou loučku sbírat cibuli, mrkev či celer, aby pak pomohli s vařením té opravdové polívky v obřím hrnci posazeném nad ohništěm, zatímco na ně dohlíží obří a trochu pitoreskní loutky herce Jakuba Škrdly

Jihlavský havířský průvod je z těch událostí, na které může být Jihlava právem hrdá. Je pevně zakořeněná v hlubokém podzemí města a za celou dobu své existence se stala její neoddělitelnou součástí. Mezi všemi akcemi vyniká specifickým přístupem, kdy je z části malá, zčásti velká. Působí jako dělaná na koleni a přitom odladěná a organizačně dobře vyčištěná. Je to akce, ze které „dýchá Jihlava“ každým coulem.