Celou sezonu se v reprezentaci Katolický angažoval. Dostal pozvánku na všechny akce, ale některé zápasy mu jeho zdravotní stav neumožnil odehrát. „Bohužel jsem zameškal letní domácí turnaj Hlinka Gretzky Cup kvůli operaci slepého střeva, i když mě to hodně mrzelo, stále jsem věděl, že na konci sezóny je MS, které bylo vlastně můj největší cíl. Byly zde další turnaje, ale bohužel i v nich jsem měl zdravotní komplikace. Na listopadovém turnaji ve Švédsku jsem si zlomil dvě žebra a na dalším v únoru jsem měl teploty. Mistrovství už mě nic tak velkého netrápilo a dokázal jsem ho odehrát zdravý,“ hodnotí reprezentační sezonu v týmu osmnáctek.

Na mistrovství světa do osmnácti let se Katolickému společně s českým týmem povedlo vybojovat bronz. Finále jim ale uteklo extrémně těsně poté, co se Švédskem padli v prodloužení. Utkání o třetí místo proti Lotyšsku už ovládli 4:1. „Určitě převládá radost, myslím si, že každý by před turnajem medaili bral všema deseti, i když nám to v semifinále teklo jenom o kousíček. Myslím, že jsme s klukama předvedli parádní výkony,“ říká Katolický k zisku bronzu.

A co podle mladého útočníka rozhodlo semifinále? „Myslím si, že v zápase se Švédskem rozhodlo takové to štěstíčko, ale i o tom je hokej. Byl to parádní hokej z obou stran a Švédi měli lepší zakončení a dokázali proměnit jejich šance.“ Existuje nějaký speciální moment, který si z letošního mistrovství bude český reprezentant pamatovat? „Asi náš útok a bronzovou medaili a následně poté oslavy v kabině.“

Z Dukly odešel po sezoně 2023/24, kdy odehrál většinu sezony v dorostu. Podíval se ale i do juniorky. Následovaly dvě sezony ve finské Tappaře. Nejprve v týmu do osmnácti let a následně i do dvaceti. „První sezona proběhla bez problémů, měl jsem dobře natrénováno, neměl jsem žádné zdravotní komplikace, pouze a jen mononukleózu v lednu, která mě zpátky pustila před play-off. Letošní byla bohužel náročná, protože jsem měl zdravotní komplikace a nemohl jsem skoro vůbec trénovat. Vždy jsem hrál měsíc a pak zase dva ne, bylo to psychicky velmi náročné, ale posunul jsem se jako hráč i jako člověk,“ popisuje svou zkušenost s finským hokejem.

Je něco, v čem se mladý forvard zlepšil díky finské štaci? „Naučil jsem se modernímu stylu hokeje, hodně jsem zesílil a nabral kilogramy.“ A jak to fungovalo mimo led? Kde Katolický bydlel, jak to měl se školou? „První sezonu jsem bydlel se dvěma spolubydlícími, ale teď jsem žil celý rok sám. Tampere je krásné a velké město, když zrovna nemám hokej, je zde spousta atrakcí a zábavy, které se dají podniknout. Školu dělám na gymnáziu u mě ve Velkém Meziříčí online formou. Je to náročné, ale když je vůle, tak se to s hokejem dá zvládnout.“

Je jasné, že úroveň hokeje ve Finsku je trochu vyšší. Bylo těžké si zvyknout na nový styl hry? A v čem vidí největší rozdíl oproti české juniorce? „Ani ne, první přáteláky to trochu možná nezvyk byl, ale myslím si, že potom si dobře navykl a už mi to nedělalo žádné větší problémy. Určitě hodně bruslení, napadání a dobrou fyzickou hru. Finové to mají a myslím, že by se to hodilo i u nás.“

V základní části skončila Tappara na šesté příčce tabulky. Nakonec se jí povedlo probojovat až do semifinále, kde už na Kiekko-Espoo nestačila. „Měli jsme skvělou partu a na play-off jsme se semkli a bojovali jeden za druhého. Na play-off nám přišlo pár kluků z áčka, což nám určitě také pomohlo,“ říká k sezoně.

Semifinále musel rozhodnout až pátý zápas, který se doma povedlo vyhrát soupeři. Mrzí Katolického spíše samotné vyřazení nebo prohra v zápase o třetí místo? „Vyřazení v semifinále. Celé play-off jsme hráli maximální počet zápasů, a protože v základní sérii jsme si to bohužel v jasných zápasech zkomplikovali, tak nám na poslední zápasy zbylo málo sil. Mrzí mě to i z důvodu, že ve finále jsme mohli hrát místní derby s Ilvesem.“ A co rozhodlo o vítězi semifinále? „Síly, poslední zápas nás Kiekko Espoo porazilo jasným rozdílem.“

V Jihlavě hrál za devátou třídu, chybí mu jihlavský celek? „Určitě ano, rád na zážitky s Duklou vzpomínám.“ Je jasné, že v Dukle má i nějaké přátele. Zajímá se nějak o aktuální dění v Jihlavě? „Sleduji hlavně juniorku, kluky, s kterýma se znám a vyrůstal jsem. Když mám čas, koukám i na zápasy online. Áčko sleduji jen výsledkově.“

Letos, stejně jako každý rok, se koná draft do NHL. Mezi prospekty figuruje i jméno Šimona Katolického. „Samozřejmě před sezonou bylo plno očekávání a vytváří se tlak, ale já si myslím, že jsem to dobře zvládl. Snažil jsem se vždy hrát jen za sebe, i když se nikdo nekoukal. Doufám, že jsem se někomu zalíbil a v létě mě draftuje,“ usmívá se.

A je v tom více motivace nebo stres? Přeci jenom je to jedna z nejprestižnějších akcí, která se člověka může v hokejové kariéře týkat. „Řekl bych, že obojí. Venkovní tlak si moc nepřipouštím, spíše ten vnitřní, co na sebe vytvářím sám, takže jsem na sebe občas trochu přísný, ale i to je potřeba. Motivace je to samozřejmě obrovská, byl bych nesmírně rád, kdyby se to povedlo,“ sděluje své pocity z draftu. Je jasné, že člověk se na takovou akci musí těšit. Jak to vnímá sedmnáctiletý forvard? „Na draft se samozřejmě těším, 29. května mě čekaly NHL Combine testy, což byla taky dobrá zkušenost, a už se nemůžu dočkat, až to v létě začne,“ říká k draftu.

Je jasné, že každý z hráčů má nějaký vysněný tým. Jaký je to tým pro sedmnáctiletého útočníka? „Já osobně bych chtěl na Floridu, fandím jim od mala. Je zde samozřejmě skvělé počasí a životní úroveň.“ Jaký cíl má Katolický pro příští sezonu? „Chtěl bych se dostat na MS U20 a mít dobrou klubovou sezonu s týmovými úspěchy.“

Sdílejte článek