Po skvělých zkušenostech z minulých let připravila také letos komise společenského života okříšskou pouť ve stalu retro. A potvrdilo se, že tím nikdy nešlápne vedle. Bohatý program přitáhl stovky lidí z Okříšek a širokého okolí, velkých i malých, protože si v něm každý našel to svoje. A jak jsme od některých návštěvníků slyšeli, ani nestihli během sobotního odpoledne obejít všechno.

Už dopoledne začali na zámecké nádvoří najíždět první stánkaři s hračkami, proutěným zboží, především ale s jídlem a pitím, protože to je základ dobré akce. Prodejce dolnili se svým stánkem místní Sokolové, pro mlsné jazýčky se tak nabízel ořez z prasátka, pizza, klobásky, hranolky, nejrůznější sladké i slané pochoutky, na žízeň potom káva, limonáda, pivo, víno, burčák i něco tvrdšího. Pro návštěvníky bylo připravené posezení, částečně pod velkým stanem, kdyby náhodou přišel déšť. To se k večeru na chvíli stalo, ale byla to naštěstí jen krátká přeháňka, která nikoho domů nevyhnala.

Pouťový program zahájil po druhé hodině starosta, který pozdravil návštěvníky a pozval je na promítání filmové pohádky Večerníčkové putování Boba a Bobka. Tu natočili členové komise a další dobrovolníci během léta a diváky v ní králíci Bob a Bobek provedou okolím Okříšek, kde se setkají s různými pohádkovými postavami a jejich příběhy. Celé putování potom končí na zámeckém nádvoří, kde si zacvičí s našimi babičkami z DPS a potom usnou na lavičce se slovy: "Tady je ale krásně ... ", "To teda jo, Bobe!". Během odpoledne se pohádka promítala opakovaně, kdo ji přesto neviděl, může se na ni podívat na obecním YouTube.

Ve tři hodiny vystřídalo film divadlo. Diváci naplnili nejen prostor před pódiem, ale prakticky celé nádvoří a sledovali poloreprízu, polopremiéru popletené pohádky Tři O)k)říšky pro Sněhurku. A proč polorepríza, polopremiéra? Poprvé se totiž hrála loni o masopustu, ale autorka Renata Votková k ní připsala ještě několik nových postav a děj se tak  ještě protáhl. Celkem vystoupilo přes čtyřicet herců, kteří se bavili stejně dobře jako diváci. Odměnou jim byl opakovaný potlesk během celehé představení, na konci se ještě mnozí, především děti, s pohádkovými postavami vyfotili. A stejně jako u filmu platí, že kdo divadelní pohádku neviděl na vlastní oči nebo si ji chce ještě jednou připomenout, má možnost na obecním YouTube.

Divadelníky vystřídala na pódiu kapela Pusinky, která potom hrála k poslechu a později i k tanci až do desáté hodiny. Lidí na nádvoří postupně ubývalo, ale ti, kdo vydrželi až do konce se bavili výborně, k čemuž přispěl i perfektně složený repertoár kapely. Ještě než se Pusinky rozjely naplno, přišla na řadu jedna důležitá věc. Rekord! Nebo vlastně možná dva! Tak jako v minulých letech byly na pouti kolotoče rodiny Habichových, které vozily celý den děti zadarmo. Před pátou ale musela mládež na chvíli uvolnit místo starší generaci. Paní Helena Kopečková opět zlepšila svůj český rekord jako nejstarší žena na řetízkovém kolotoči - ten je nyní 94 let, 6 měsíců a 16 dní. A aby v tom nebyla sama, podpořili ji v jízdě na řetízkáči další zástupci starší generace v celkovém součtu věku 1027 let, tzn. při počtu 15 lidí průměr 68,46 let! Uvidíme, jestli i to Agentura Dobrý den uzná jako český rekord :-)

Během celého odpoledne také byla v obřadní síni velká výstava retro hraček. K vidění byly panenky, plyšáci, autíčka, stavebnice, deskové hry, knížky především ze 60. - 80. let, ale některé vystavené exponáty byly až z dob první republiky, takže bylo co obdivovat. Dospělí se alespoň na chvíli vrátili do svého dětství a vzpomínali, že tuhle stavebnici nebo tohle autíčko měli doma, děti zase překvapeně koukaly, s čím si hráli jejich rodiče, když ještě nebyly mobily nebo Play Station. K retro atmosféře pouti přispěly dámy s historickými kočárky, které u nás poprvé byly loni a tak se jim v Okříškách zalíbilo, že rády přijely opět. Tentokrát je doplnilo i několik odvážných pánů a společně projížděli nádvořím, zastavovali se s návštěvníky a nechali je nahlédnou do kočárků nebo je pohoupat.

Letošní pouť se zařadila mezi vydařené akce, počet návštěvníků byl ještě větší než před rokem a vedle místních bylo vidět i hodně cizích tváří. A to je dobře, jsme rádi, že Okříšky - městys, kde to žije, táhnou. Protože se lidé na nádvoří střídali, těžko se odhaduje celkový počet návštěvníků, ale i podle množství zkonzumovaného občerstvení jich mohlo být šest, sedm stovek ...

Velké poděkování patří všem, kteří zapůjčili retro hračky, stavebnice, hry a knížky. Děkujeme, že jste umožnili nám starším vrátit se zpátky do krásných dětských let a dětem ukázali, s čím si hráli jejich rodiče a prarodiče! Jmenovitzě to jsou: Jan Černý *** Stanislava Hašková *** Jana Holešinská *** Jindřich Holubář  *** paní Jahodová *** Pavel Jakoubek *** Marie Jančoková *** Jiří Kaser *** Milada Kučerová *** Jitka Kupková *** Naďa Lorencová *** Jaroslava Malcová *** Marie Mejzlíková *** Marie Neubertová *** Marie Mižigarová *** Eva Musilová *** Miluše Papoušková *** Iva Suchá *** Jitka Svobodová *** Pavla Šplíchalová *** Jana Šumpichová *** Jana Tekalová *** Jiří Vavroušek *** Marie Vidláková *** Renata Votková *** Radka Vrtalová *** Marie Vrzalová *** K. Wasserbauerová.

Stejně tak děkujeme kolotočářům a všem stánkařům i Sokolům za zajištění občerstvení, skupině Pusinky, dámám a pánům s historickými kočárky, Technickým službám za přípravu stanu a pódia, všem filmovým i divadelním hercům a herečkám a především komisi společenského života na čele s Miluškou Papouškovou, která byla tentokrát hlavní organizátorkou akce a navíc režisérkou filmu. Díky moc!